Credit Suisse a význam pro ekonomiku Západu
Credit Suisse je jedním z pilířů světového bankovního systému. Má přes 50.000 zaměstnanců ve 150 kancelářích v 150 zemích. Byla a je považována za jednu z třiceti globálně systémově důležitých bank (SIFI). Tato zkratka je klíčem k pochopení významu této 167 let staré švýcarské instituce. Z této pozice je banka hluboce propojená s ostatními finančními domy po celém světě, je emitentem řady kruciálních derivátů pro současné bankovnictví, ať už se bavíme o CDS, měnových forwardech a jiných.
Klíčovým faktorem pro fungování moderního kapitalismu a bankovnictví je důvěra. Pokud dojde k defaultu jednoho z hlavních systémových hráčů bankovního systému, jako důsledek se začnou zvyšovat riziková premia, která budou banky požadovat při uzavírání derivátových obchodů s každou protistranou. To pak povede ke zdražení zajištění a úvěrů, včetně jejich nižší dostupnosti. V důsledku se to promítne v nižším hospodářském růstu ekonomik. Jak tedy došlo k tomu, že se Credit Suisse dostala tam, kde je?
Chcete získat zdarma tipy na zajímavé akcie?
Odebírejte pravidelný týdenní akciový newsletter BreakoutTrader. Každý týden tip na obchodování čtyř světových akcií.
Problémy banky Credit Suisse vygradovaly v největší finanční ztrátu od roku 2008
Credit Suisse na pokutách od roku 2000 zaplatila už přes 11 miliard EUR. Byla také součástí mnoha bankovních skandálů za posledních 20 let. V roce 2021 utopila přes 5,5 miliardy EUR v podivném podniku Archegos and Greensill Capital. V roce 2022 zaznamenala ztrátu přes 7 miliard EUR. Skandály se nevyhýbají ani top managementu. V lednu odstoupil Antonioo Horta-Osario, který po osmi měsících práce na restrukturalizaci banky porušil covidová pravidla a musel odstoupit. Akcie banky za posledních 12 měsíců odepsaly více než 75 % své hodnoty.
Ztráta 7,29 miliardy CHF a neochota Saudi National Bank poskytnout další kapitál
V únoru banka potvrdila odliv klientských aktiv ve výši 110 miliard CHF a potvrdila největší finanční ztrátu od krize roku 2008 (-7,29 miliardy CHF). Poté následovalo veřejné prohlášení Saudi National Bank (tato banka vlastní přibližně 9,9 % Credit Suisse), že není ochotná navýšit podíl nad 10 % (musela by přejít do jiného regulačního režimu jak doma v Rijádu tak i v EU) a tím poskytnout Credit Suisse dodatečný kapitál. Mimochodem, Saudové investovali do Credit Suisse více než 1,4 miliardy CHF a v listopadu 2022 nakupovali akcie na ceně 3,82 CHF.
Banka Credit Suisse uznala pochybení v interním řízení rizik
A jako by to samo o sobě nestačilo, banka vydala veřejné prohlášení o tom, že interní řízení rizik zaměřené na výkaznictví nebylo efektivní. V letech 2021 a 2022 prý neplnilo svoji funkci v identifikaci a analýze chyb ve finančních výkazech.
Dne 9. 3. 2023 krachla Silicon Valley Bank. Do problémů se dostala i Signature Bank a First Republic Bank. Bylo tak zamícháno na silný koktejl, který vygradoval 15. 3. 2023 poklesem akcií Credit Suisse o více než 30 %. Švýcarská centrální banka záhy informovala, že poskytne Credit Suisse 54 miliard CHF na zajištění krátkodobé likvidity.
Nedostatečná kontrola a regulace bankovního systému v USA?
Jedná se tedy o problém globálního bankovnictví a máme se připravit na další krizi? Byla Credit Suisse první obětí Spillover Effectu? A proč vůbec banky padají v období, kdy centrální banky zvyšují úrokové sazby, což jim typicky umožňuje zvýšit i úrokový diferenciál a díky větším maržím i dosáhnout vyššího zisku?
Co vedlo k pádu Silicon Valley Bank?
Pád Silicon Valley Bank byl rychlý a pro mnohé překvapivý. Pokud se zajímáte o příčiny krachu SVB a run na banku, doporučuji náš článek Krach SVB a run na banku: Jakou roli hrál Fed a hrozí další krach bank?.
Ve zkratce lze říci, že Silicon Valley Bank se dostala do problémů kvůli ztrátě likvidity. A to z několika příčin:
- Unikátní klientská skladba a velké zastoupení startupů s vklady, které nepodléhaly pojištění. Právě riziko ztráty nepojištěných vkladů vedlo ke zvýšeným výběrům ze strany vkladatelů.
- Vysoký podíl dluhopisů v aktivech banky, které s růstem sazeb dramaticky poklesly na hodnotě. Aby si banka zajistila potřebnou likviditu, nemohla dluhopisy podržet do splatnosti, ale musela je prodat a realizovat ztrátu.
- Absence zajištění dluhopisového portfolia na změnu úrokových sazeb
Máme-li příčinu problému, musíme se nyní podívat, jestli se jedná o systémovou chybu, nebo o idiosynkratický případ. Jak je možné, že nikdo SVB neprohlédl dříve a že se nikdo nezabýval rizikovostí dluhopisového portfolia banky?
Mnoho bank v USA uniká potřebné kontrole a dohledu
V USA zjednodušeně fungují dva stupně regulace bank. Banky s aktivy nižšími než 250 miliard USD se mohou do značné míry chovat nezodpovědně. Jakto? Nevztahují se na ně např. pravidlo NSFR (Net Stable Funding Ratio). Toto pravidlo určuje, že banky jsou nuceny držet část pasiv v dlouhodobých dluzích což limituje riziko spojené s likviditou. Dále nemusí dodržovat LCR (Liquidoty Coverage Ratio), takže banky mohou nakupovat neproporciální množství nelikvidních instrumentů typu MBS či korporátních dluhopisů namísto US Treasuries.
Také nejsou stanovena jasná pravidla pro účtování HTM (Held to Maturity) a AFS (Avaliable for Sale) dluhopisů. Nakoupený Held to Maturity dluhopis účtujete jako kdybyste jej vždy drželi do splatnosti. Available for Sale dluhopis přeceňujete podle tržní ceny dluhopisu. US banky s aktivy nepřesahující 250 miliard USD také nejsou stress testovány na citlivost portfolií vůči změně úrokových sazeb (IRRBB).
Závažným problémem dle mého je, že banky pod tímto limitem nejsou vůbec malé banky. Kdybychom americká pravidla aplikovali na evropské banky, podobnými pravidly by se nemusela řídit například 3. největší banka v Německu nebo největší banka v Holandsku. Z pohledu risk managementu je to pro mnohé něco nepředstavitelného.
Evropský bankovní systém má lepší stress testing na vliv úrokových sazeb
Z výše uvedeného usuzuji, že problémy Credit Suisse mají jinou příčinu než řada krachů v USA. Stress testing na vliv úrokových sazeb má v EU jiný a lepší regulatorní rámec, než který je aplikován v USA. Samozřejmě že žádná regulace nemůže být úplně dokonalá a v budoucnosti určitě dojde k dalším krachům bank. Opět si budeme klást otázky, jak k tomu mohlo dojít. Ale tak to bude dle mého názoru vždy a krachy posouvají trh a společnost v dlouhodobém horizontu dopředu.
Jako investoři bychom pak neměli opomíjet fakt, že i když může být daný dluhopis v pořádku z hlediska úvěrového selhání, jeho cena může být v průběhu durace rovněž volatilní a řadu měsíců nebo let můžeme hledět do červených čísel.
Nelehká rozhodnutí Fedu a Evropské centrální banky ohledně (ne)zvyšování sazeb
Na svém zasedání 16. 3. 2023 přijala dle očekávání ECB rozhodnutí zvýšit sazby o 0,5 %. Christine Lagard později na tiskové konferenci upřesňovala, že rozhodnutí bylo přijato „velkou většinou“ a že postup ECB by byl změněn jen v případě katastrofických událostí.
Dala ECB zvýšením sazeb najevo, že Credit Suisse není systémový problém?
Můžeme si to tedy dle mého vykládat jako potvrzení výše uvedeného. Tedy že kolaps Credit Suisse je opravdu izolovanou záležitostí nezpůsobenou systémovým nedostatkem uvnitř celého evropského bankovního sektoru.
Na druhou stranu, pokud by se ale vyjádřila jakýmkoliv jiným způsobem a došlo ke zvýšení klíčových úrokových sazeb, tak by bankovní sektor jako celek dle mého zaznamenal masivní ztrátu důvěry. To by vedlo k dalším problémům v bankovním systému. Christine Lagard tedy zřejmě chtěla situaci spíše uklidnit.
Jerom Powell je ve složité situaci
Více možností a dost možná i plnou hlavu starostí má dle mého Jerome Powell. Podobných bank jako SVB je na americkém trhu celá řada. Nabízí se tedy otázka, kolik z nich vědomě přehlíží rizika spojená s rychlým růstem úrokových sazeb. A kolik z nich v honbě za vyšším ziskem „opomenulo“ naúčtovat dlouhé pozice v dluhopisech realitě odpovídajícím způsobem.
Jeho volba je nezáviděníhodná. Nezvýšením sazeb by mohl vzbudit dojem, že Fed přiznal a potvrdil systémový problém. To by mohlo vést ke ztrátě důvěry, na které je bankovní sektor postaven. Zvýšením sazeb sice potvrdí, že z jeho pohledu se nejedná o systémový neduh, ale pokud bublina špatně naceněných dluhopisů bublá v rozvahách dalších bank, jen přileje olej do ohně.
Myslím si, že další variantou je schovat rozhodnutí o nezvýšení úrokových sazeb za dobrá makroekonomická čísla (únorová inflace) a prohlásit, že sazby jsou na svém vrcholu, protože boj s inflací pokračuje úspěšně a cyklus zvyšování se tak schýlí ke svému konci.
Závěrem
V článku jsme si přiblížili důvody aktuální situace a rozsahu celého problému v bankovním sektoru. Několikrát zde byla zmiňována důvěra, jako ten nejdůležitější faktor pro budoucnost. Tzv. run na banku, tedy snaha klientů co nejrychleji vybrat veškerou hotovost, může být smrtící i pro dobře vedenou finanční instituci. Proto se domnívám, že zástupci Fed a ECB budou pokračovat v predikovatelných a jasných krocích. Aby nejistotu panující na trzích zmírnili a dostali důvěru zpět.
Ostatně již jsme byli svědky poskytnutí 30 miliard USD First Republican Bank a 54 miliard CHF Credit Suisse. Stejně tak unikátního rozhodnutí Fedu, FDIC, ministerstva financí a prezidenta Bidena podpořit a odškodnit všechny klienty SVB i nad rámec pojištění.
Bude to trhům stačit? To nám samozřejmě poví jen budoucnost. Nicméně prozatím je dle mého názoru možné s velkou mírou jistoty tvrdit, že ačkoliv jsme schopni nalézt určitou míru podobnosti Credit Suisse s Lehman Brothers co se týká významu bank pro celý finanční ekosystém, tak příčiny problémů obou bank jsou rozdílné. Zatímco default Credit Suisse můžeme opravdu považovat za shodu „nešťastných“ okolností, v případu Lehman Brothers šlo o příčinu systémovou v již dobře známých a špatně naceněných instrumentech s názvem MBS.
Můžeme se sice dočkat toho, že důvěra v banky obecně poklesne, nicméně na vině nebudou v případě evropských bank systémové faktory, ale obecný sentiment investorů.
Přečtěte si také:
Použité zdroje:
Bloomberg: Markets Go Calm: A Lehman Pause or the Real Thing? (20. 3. 2023)
https://www.bloomberg.com/opinion/articles/2023-03-21/markets-calm-after-ubs-credit-suisse-a-lehman-pause-or-the-real-thing?srnd=premium-europe
Bloomberg: Guarantee: The Bloomberg Open, Americas Edition (20. 3. 2023)
https://www.bloomberg.com/news/newsletters/2023-03-21/guarantee-the-bloomberg-open-americas-edition
Bloomberg: This Banking Crisis Won’t Wreck the Economy (20. 3. 2023)
https://www.bloomberg.com/opinion/articles/2023-03-21/this-banking-crisis-won-t-wreck-the-economy
Bloomberg: What If There Can Be Only One Bank? (20. 3. 2023)
https://www.bloomberg.com/opinion/articles/2023-03-20/ubs-rescues-credit-suisse-what-if-there-can-be-only-one-bank
Bloomberg: Why Fed Rate Increases Are Hitting All at Once (20. 3. 2023)
https://www.bloomberg.com/opinion/articles/2023-03-19/credit-suisse-first-republic-bank-fed-rate-increases-are-hitting-all-at-once
Editorial credit: Michael Derrer Fuchs / Shutterstock.com
Chtěli byste obchodovat na burze? Otevřete si účet prostřednictvím online brokera LYNX. Obchodujte akcie, opce, futures nebo investujte do ETF. A to vše v rámci jednoho investičního účtu. Zjistěte více na: Online broker LYNX
