Obchodní válka mezi USA a Čínou a její vliv na světovou ekonomiku

Co je to obchodní válka?

Obchodní válka mezi USA a Čínou je pokračující ekonomický konflikt mezi dvěma největšími světovými národními ekonomikami. Americký prezident Donald Trump inicioval roce 2018 zavedení cel a dalších obchodních přirážek na import čínského zboží s cílem donutit Čínu ke změně toho, co USA nazývá nekalými obchodními praktikami.

Mezi tyto obchodní praktiky a jejich účinky patří rostoucí obchodní deficit, krádež duševního vlastnictví a nucený přesun amerických technologií do Číny.

Trump od osmdesátých let obhajuje tarify na zahraniční import, aby snížil obchodní deficit USA a podpořil tuzemskou výrobu. Nastavení těchto sazeb se stalo jednou z hlavních bodů jeho prezidentské kampaně. Ačkoli řada předních amerických ekonomů a politiků tvrdí, že přetrvávající obchodní deficit Spojených států je problematický, jen málo z nich uznává tarify na importované zboží jako efektivní řešení.

Co vedlo k obchodní válce mezi USA a Čínou?

Připojení Číny k WTO v roce 2001

Na základě zákona o vztazích mezi USA a Čínou z roku 2000 se Čína mohla připojit k WTO (World Trade Organization – česky: Světová obchodní organizace) a v roce 2001 a získala od MFN (Most favoured nation – česky: Doložka nejvyšších výhod) status nejoblíbenější země.

Prezident Bill Clinton v roce 2000 inicioval v kongresu schválení obchodní dohody mezi USA a Čínou a přistoupení Číny k WTO s tím, že stimulace čínsko-amerických obchodních vztahů posílí americké hospodářské zájmy.

Washington však následně Čínu obvinil z nedodržování světových obchodních pravidel a požadoval, aby čínská vláda nejprve vyřešila seznam velkých obchodních stížností, který ji předložil – včetně otevření jejích trhů a ochrany autorských práv a patentů.

Mezi klíčové problémy patřil fakt, že Čína byla hlavním zdrojem pirátských hudebních kompaktních disků, video laserových disků a prakticky veškerého počítačového softwaru prodávaného v Číně, kde v té době neexistovaly žádné psané zákony ohledně duševního vlastnictví, což americké společnosti od roku 1994 stálo více než 1 miliardu USD ročně.

Obvinění WTO Čínou v roce 2008

Jako nový člen se Čína zavázala k tomu, že rychle sníží dovozní cla a otevře své trhy zahraničním společnostem. Mnoho obchodních expertů však od začátku pochybovalo, že bude Čína tyto sliby dodržovat.

V roce 2008 obvinila WTO Čínu z diskriminace zahraničních dodavatelů automobilů prostřednictvím kombinace dotací, daňových zvýhodnění a podhodnocené měny pro čínské společnosti, které tak získávaly nespravedlivé výhody vůči zahraničním společnostem působícím v Číně.

Čína snížila své průměrné dovozní cla do roku 2005 ze 40 % na 10 %. V roce 2005 se čínský vývoz do USA zvýšil o 31 %, ale dovoz ze Spojených států vzrostl pouze o 16 %. Zatímco obchodní deficit USA s Čínou v roce 2001 činil 90,2 miliard USD, do roku 2005 se téměř zdvojnásobil.

Během čtyř let po vstupu do WTO Čína obecně dodržovala mnoho svých zákonných povinností, včetně přijímání zákonů a dodržování termínů. Prosazování práv duševního vlastnictví a zvýšení transparentnosti průmyslových předpisů však bylo pomalé, což ztěžovalo americkým podnikům přístup na čínský trh.

Porušení pokynů WTO ze strany Číny

Obamova administrativa čelila dalším problémům v roce 2010, kdy zahájila vyšetřování o čínských dotacích pro své společnosti z alternativní energie (solární a větrné elektrárny), což bylo v rozporu s pokyny WTO, ke kterým se Čína zavázala.

Na americko-čínském obchodním koncilu v roce 2014 bylo konstatováno, že Čína omezovala investice ve více než 100 průmyslových odvětvích, včetně zemědělství, petrochemie a zdravotnictví, zatímco USA omezovala investice v pouhých 5 odvětvích.

Snížení pracovních míst ve výrobě v USA

Řada senátorů a kongresmanů chtěla, aby Bílý dům stanovil cla na některé z podceňovaných čínských dovozů. V obecném průzkumu sponzorovaném Allstate Insurance a National Journal v roce 2010 by 36 % americké populace podporovalo dovozní cla a penalizaci společností, které přesunuly pracovní místa do zahraničí.

Od roku 2000 se počet pracovních míst ve výrobě v USA snížil o téměř 5 milionů a tento pokles neustále zrychluje. V roce 2011 Donald Trump obvinil Čínu z toho, že uměle manipuluje se svou měnou (Jüan) ve prospěch čínských společností.

Nucený transfer technologií

Technologický sektor je považován za nejdůležitější součást americké ekonomiky. Podle amerického obchodního zástupce Roberta E. Lighthizera Čína udržuje politiku „nuceného transferu technologií“ spolu s praktikováním „státního kapitalismu“, včetně nákupu amerických technologických společností a kybernetických krádeží k získání nových technologií.

Výsledkem bylo, že americká vláda v roce 2018 podnikla kroky, aby zabránila čínským státem kontrolovaným společnostem v nákupu amerických technologických společností a snažila se zabránit americkým společnostem v předávání jejich klíčových technologií do Číny, jako podmínku pro vstup na čínský trh.

Například američtí výrobci automobilů musí založit společný podnik, jehož většinovým vlastníkem je čínský partner, po kterém čínská společnost získá práva k využívání duševního vlastnictví americké společnosti, aby na základě toho mohla vyrábět domácí produkt.

Problémy s nuceným převodem duševního vlastnictví

Také Evropská komise podala v roce 2018 u WTO stížnost na obchodní pravidla v Číně a tvrdila, že zahraniční společnosti jsou nuceny k převodu duševního vlastnictví na svého čínského partnera a zavedení výzkumného oddělení v Číně pro získání povolení k podnikání.

EU je přesvědčena, že to porušuje pravidla WTO vyžadující spravedlivé zacházení s domácími a zahraničními společnostmi. Toto se týká zejména odvětví elektromobilů.

V březnu 2019 schválil Národní lidový kongres v Číně nový zákon o zahraničních investicích, který má vstoupit v platnost v roce 2020 a který výslovně zakazuje nucený převod duševního vlastnictví ze zahraničních společností a poskytuje silnější ochranu zahraničnímu duševnímu vlastnictví a obchodním tajemstvím.

Plány Číny do roku 2022

Čína se také do roku 2022 zavázala zrušit omezení zahraničních investic v automobilovém průmyslu. Čínská vláda obviňuje americkou vládu, že zahájila konflikt, a uvedla, že jednání Spojených států ztěžují jednání. Říká se, že obchodní válka měla na svět negativní dopad a že skutečným cílem vlády USA je potlačit čínský růst.

Hongkongský profesor ekonomie Lawrence J. Lau tvrdí, že hlavní a skutečnou příčinou obchodní války mezi Čínou a USA je boj o globální ekonomickou a technologickou dominanci.

Jak probíhala obchodní válka mezi USA a Čínou?

Průběh války v roce 2018

V lednu 2018 Donald Trump oznámil zavedení tarifů na solární panely a pračky. Od března byly zavedeny cla na hliník ze všech států. Více než 1300 kategorií čínských dovozů bylo zařazeno na tarify, včetně letadlových částí, baterií, plochých televizorů, zdravotnických zařízení, satelitů a různých zbraní.

V dubnu zareagovalo ministerstvo obchodu Číny zavedením celních sazeb na 128 produktů, které jsou importovány z USA, včetně hliníku, letadel, automobilů, vepřového masa a sójových bobů.

Čínští představitelé následně souhlasili s podstatným snížením amerického obchodního schodku s Čínou tím, že se zavázali výrazně zvýšit své nákupy amerického zboží. V důsledku toho ministr financí Steven Mnuchin oznámil, že je obchodní válka pozastavena.

Koncem května však Bílý dům oznámil, že zavede 25% sazbu na čínské zboží s „průmyslově významnou technologií“. Rovněž plánovala uvalit investiční omezení a posílit kontrolu exportu u některých čínských jednotlivců a organizací, aby jim zabránili v získání americké technologie.

Podle studie Národní maloobchodní federace Spojených států by 25% sazba pouze na čínský nábytek stála americké spotřebitele dalších 4,6 miliardy USD.

Analýza provedená Petersonovým institutem pro mezinárodní ekonomiku zjistila, že Čína v lednu 2018 (ještě před začátkem obchodní války) zavedla jednotná cla v průměru 8 % na všechny své dovozce. V červnu 2019 se dovozy z amerických dovozů zvýšily na 20,7 %, zatímco v ostatních zemích klesly na 6,7 %.

Analýza rovněž zjistila, že průměrné americké tarify na čínské zboží vzrostly z 3,1 % v roce 2017 na 24,3 % v srpnu 2019.

Zpomalení světové ekonomiky kvůli obchodním válkám

Hospodářský růst se po obchodní válce ve světě zpomalil. Zpráva Světového ekonomického výhledu Mezinárodního měnového fondu zveřejněná v dubnu 2019 snížila prognózu globálního ekonomického růstu na rok 2019 z očekávaných 3,6 % na 3,3 % a uvedla, že hospodářské a obchodní tření může dále omezit globální ekonomický růst a pokračovat v oslabování investic.

Podle Capital Economics se čínský ekonomický růst v důsledku obchodní války zpomalil, i když celkově čínská ekonomika „dobře obstála“ a čínský podíl na globálním vývozu vzrostl. Hospodářský růst v USA se také zpomalil.

Analýza, kterou provedl Goldman Sachs v květnu 2019, zjistila, že index spotřebitelských cen u devíti kategorií zboží podléhajícího sazbě se dramaticky zvýšil ve srovnání s klesajícím indexem spotřebitelských cen pro všechny ostatní hlavní kategorie zboží.

Průzkumy spotřebitelského sentimentu a důvěry malých podniků ukázaly v srpnu 2019 prudký pokles nejistoty způsobený obchodní válkou.

Jorge Guajardo, bývalý mexický velvyslanec v Číně, řekl: „Jedna věc, kterou Číňané musejí uznat, je to, že se nejedná o Trumpovu záležitost, ale jde o světovou záležitost. Všichni jsou unaveni z toho, jak Čína slibuje něco, co nikdy nedodrží.”

Hned druhý den bylo plánované zvýšení cel odloženo. Bílý dům uvedl, že obě strany „okamžitě zahájí jednání o strukturálních změnách, pokud jde o nucený přenos technologií, ochranu duševního vlastnictví, netarifní překážky, počítačové útoky a krádeže počítačů“.

Obchodní válka v roce 2019

15. května: Trump podepsal výkonný příkaz 13873, který se snažil omezit vývoz amerických informačních a komunikačních technologií na „zahraniční protivníky“ z důvodů národní bezpečnosti.

29. června: Během summitu G20 v Osace Trump oznámil, že se spolu s Xi Jinpingem po rozsáhlých rozhovorech dohodli na „příměří“ v obchodní válce. Předchozí tarify by měly zůstat v platnosti, ale žádné budoucí tarify by prozatím neměly být stanoveny při opětovném zahájení jednání.

Trump dále uvedl, že umožní americkým společnostem prodávat své výrobky společnosti Huawei, ale společnost zůstane na černé listině americké obchodní komory.

5. srpna: Ministerstvo financí USA oficiálně prohlásilo Čínu za manipulátora měny. MMF však následně zjistil, že jüan je správně oceněn, zatímco dolar byl nadhodnocen. Někteří analytici navíc zjistili, spíše než čínská intervence jüan ztratil hodnota v důsledku poklesu tržní síly. Ve stejný den Čína nařídila státním podnikům, aby přestaly kupovat americké zemědělské produkty.

23. srpna: Čínské ministerstvo financí oznámilo nová kola odvetných tarifů na americké zboží v hodnotě 75 miliard USD, účinné od 1. září, které vstoupily v platnost podle plánu. Čína uvalila 5% až 10% cla na jednu třetinu zboží importovaného z USD a plánuje cla zvýšit k 15 prosinci.

USD zareagovali uvalením sazby na přibližně na čínské importované zboží v hodnotě přibližně za 112 miliard USD, což jsou zhruba 2 třetiny spotřebního zboží dováženého z Číny

6. září: Čínská lidová banka oznamuje snížení podílu povinných minimálních rezerv o 0,5 % v reakci na zpomalení čínského hospodářského růstu způsobeného obchodní válkou.

7. října: Ministerstvo obchodu Spojených států citovalo otázky lidských práv a zařadilo 20 čínských úřadů pro veřejnou bezpečnost a osm společností v oblasti špičkové technologie, jako jsou HikVision, SenseTime a Megvii na černou listinu.

11. října: Trump oznámil, že Čína a Spojené státy dosáhly „první fáze“ předběžné obchodní dohody, přičemž Čína souhlasila s nákupem až 50 miliard dolarů v amerických zemědělských produktech a s přijetím dalších amerických finančních služeb na čínský trh. Spojené státy slíbily pozastavit nové tarify, které byly plánované na 15. října.

Obchodní válka v roce 2020

Koncem roku 2019 rostly americké akciové trhy rekordním tempem a dosahovaly svých historických maxim, přispělo k tomu zmírnění obchodního napětí mezi USA a Čínou a optimismus ohledně dalších obchodních vztahů.

Zprávy z Pekingu mluvily o úzkém kontaktu s Washingtonem kvůli obchodní dohodě. Oznámení přišlo poté, co americký prezident Donald Trump mluvil o slavnostním podepsání první fáze obchodní dohody mezi USA a Čínou.

V půlce ledna 2020 oznámily Spojené státy, že už nepovažují Čínu za zemi, která manipuluje se svojí měnou. Americké ministerstvo financí zrušilo rozhodnutí ze srpna 2019, ve kterém označilo Čínu za měnového manipulátora.

Zpráva přišla krátce před podpisem předběžné obchodní dohody mezi USA a Čínou, která měla zmírnit 18 měsíců trvající obchodní válku, uvedla agentura Reuters.

15.ledna 2020 americký prezident Donald Trump a čínský vicepremiér Liou Che podepsali v Bílém domě první část dlouho očekávané obchodní dohody. Z pohledu Američanů měla výrazně snížit americký obchodní deficit, který v roce 2018 činil 419 miliard dolarů.

Z pohledu Číňanů pak měla udržet významné odbytiště tím, že se zmírní obchodní „roztržka“ obou velmocí. Začala v roce 2018, kdy Washington uvalil cla na část čínského dovozu, na což pak Peking reagoval odvetným opatřením. Sekvence kroků a protikroků poté pokračovala.

Trump před podpisem dohody prohlásil: “Obchodní dohoda s Čínou je historická, napravuje minulé křivdy a zajistí ekonomickou spravedlnost a bezpečnost pro americké pracující, zemědělce a rodiny.

Podle amerických zdrojů Čína souhlasila, že během dvou let nakoupí další americké průmyslové výrobky za 200 miliard dolarů (4,5 bilionu korun).

Spojené státy však nezruší cla na čínské zboží do té doby, než bude dokončena druhá fáze čínsko-americké obchodní smlouvy. Dokončení druhé části dohody se ovšem podle informovaných zdrojů agentury Bloomberg neočekává před prezidentskými volbami v USA, které proběhnou v listopadu 2020.

14.února Čína snížila na polovinu cla, která na 1717 amerických produktů uvalila na počátku září 2019. Týká se dovozu amerického zboží za 75 miliard USD (1,7 bilionu korun) ročně, uvedl server televize CNBC.

Jaké měla ekonomická válka mezi USA a Čínou dopady na světovou ekonomiku?

V USA obchodní válka přinesla řadu nepříjemností zemědělcům a výrobcům a vyústila ve vyšší ceny pro spotřebitele. V jiných státech konflikt také způsobil řadu problémů, ačkoli některé země těžily z nárůstu exportu, potřebného k zaplnění mezer na trhu.

To také vedlo k nestabilitě akciového trhu. Vlády několika zemí, včetně Číny a USA, podnikly kroky k řešení některých škod způsobených zhoršením vztahů mezi Čínou a USA.

Kritika obchodních válek

Obchodní válka byla mezinárodně kritizována, a to i americkými podniky a zemědělskými organizacemi, přestože většina farmářů Trumpa nadále podporovala. Mezi politiky USA byly reakce smíšené a většina souhlasí s tím, že je třeba na Čínu vyvíjet tlak.

Ke konci listopadu 2019 žádný z předních demokratických kandidátů na prezidenta neřekl, že odstraní cla, včetně Joe Bidena a Elizabeth Warrenové, kteří se shodli na tom, že USA musí čelit nekalým obchodním politikám Číny.

Senátor Bernie Sanders uvedl, že schvaluje použití tarifů jako nástroj pro vyjednávání, ale kritizoval Trumpovy kroky jako naprosto iracionální a destabilizují celou světovou ekonomiku.

Čtěte také: Průvodce indexem MSCI World

První dopady obchodních válek

Začátkem července 2018 již v ekonomice vyplynuly negativní a pozitivní výsledky v důsledku tarifů, přičemž řada průmyslových odvětví vykazovala růst zaměstnanosti, zatímco v jiných průmyslových odvětvích bylo plánováno propouštění. Regionální komentátoři poznamenali, že spotřebitelské výrobky byly s největší pravděpodobností ovlivněny tarify.

Časová osa, kdyby náklady vzrostly, byla nejistá, protože společnosti musely přijít na to, zda by mohly udržet zvýšení cel, aniž by náklady přenesly na spotřebitele.

Američtí zemědělci byli obzvláště tvrdě zasaženi čínskými odvetnými obchodními akcemi. Podle údajů American Farm Bureau se vývoz zemědělských produktů z USA do Číny snížil z 24 miliard USD v roce 2014 na 9,1 miliard USD v roce 2018, včetně poklesu prodeje vepřového masa, sóji a pšenice.

Průzkumy veřejného mínění v červenci 2019 přesto ukázaly, že většina zemědělců Trumpa nadále podporuje, protože 78 % z nich uvedlo, že věří, že obchodní válka nakonec americkému zemědělství prospěje.

Analýza provedená agenturou Moody’s Analytics odhadla, že do srpna 2019 bylo 300 000 amerických pracovních míst buď ztraceno, nebo nevytvořeno kvůli obchodní válce. To negativně ovlivnilo zejména výrobu, skladování, distribuci a maloobchod.

Do září 2019 američtí výrobci snižovali své kapitálové investice a zdržovali nájem kvůli nejistotě způsobené obchodní válkou. Analýza Organizace spojených národů z listopadu 2019 uvádí, že „americké tarify na Čínu ekonomicky poškozují obě země“.

Obchodní války z dalšími státy

Obchodní tarify v USA byly zavedeny i na zboží z jiných států – například z Indie, Mexika nebo Kanady. Největší dopad na světovou ekonomiku však mělo zavedení tarifů na zboží z EU.

Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, odsoudil americká cla na ocel a hliník a oznámil, že bude následovat právní výzva ve WTO ze strany EU. Americké tarify vstoupily v platnost 1. června.

EU reagovala zavedením cel na americké zboží, která vstoupila v platnost 22. června 2018 a týkala se 180 druhů výrobků. Mezi ovlivněné produkty patří zejména ocel, hliník, zemědělské zboží, oblečení, pračky, kosmetika a strojírenské produkty.

Řada amerických společností, kterých se týkají responzivní tarify EU (například Harley-Davidson), oznámila, že přesune část své výroby za hranice USA.