Vývoj umělé inteligence: Kam směřuje trh s AI?

Stále více společností využívá AI a rostou také investice do těchto technologií. Společně s tím se ale šíří obavy z investiční bubliny a zda přínosy AI dokážou převážit nad vysokými náklady.

Poznejte specifika, historii i směřování trhu s umělou inteligencí. Nebude chybět ani aktuální rozbor výsledků společnosti NVIDIA. Pokud hledáte brokera pro obchodování s akciemi, klikněte zde.

Co je umělá inteligence (AI)?

Umělá inteligence (AI) je obor informatiky, který se zabývá vytvářením systémů a technologií schopných vykazovat chování a schopnosti podobné lidské inteligenci. Cílem AI je napodobit procesy lidského myšlení, jako je učení, rozhodování, plánování, rozpoznávání řeči, vnímání, a kreativita. AI se snaží vylepšit stroje schopností porozumět, analyzovat a adaptovat se na nové situace bez přímého lidského zásahu. Klíčovou součástí AI je strojové učení (ML), které umožňuje systémům učit se z dat a zlepšovat svou výkonnost na základě zkušeností.

Technologie AI má dle mnohých potenciál významně transformovat různé průmyslové sektory a každodenní život. V oblasti zdravotnictví se AI využívá k diagnostice nemocí, personalizované medicíně a predikci zdravotních rizik. Ve finančním sektoru pomáhá s analýzou dat, predikcí trhů a detekcí podvodného jednání. V automobilovém průmyslu podporuje například vývoj autonomních vozidel.

Chcete mít přehled o dění na světových burzách?

Vše, co potřebujete vědět do dalšího týdne, se dozvíte v LYNX Týdenním přehledu. Obdržíte jej každou neděli v 10:30.

Navzdory jejímu obrovskému potenciálu a mnoha výhodám přináší AI také výzvy a etické otázky. Ty zahrnují obavy o soukromí, bezpečnost dat, zaujatost algoritmů, a možnost ztráty pracovních míst v důsledku automatizace. I z tohoto důvodu by i tyto aspekty měly být pečlivě zvažovány při její implementaci.

Historie umělé inteligence

Myšlenky o strojích, které jsou obdařeny lidskou inteligencí, najdeme již v antické mytologii a filozofii. Například v řecké mytologii byly zmínky o mechanické bytosti jménem Talos, což byl obrovský bronzový strážce ostrova Kréta.

V roce 1950 britský matematik Alan Turing vydal článek s názvem Computing Machinery and Intelligence, kde se zabýval tím, zda mohou stroje myslet. Také navrhnul tzv. Turingův test, který měl sloužit k posouzení inteligence strojů.

Termín „umělá inteligence“ byl poprvé použit v roce 1956 na workshopu Dartmouth College, který uspořádali John McCarthy, Marvin Minsky, Nathaniel Rochester a Claude Shannon. Tato akce je považována za oficiální začátek oblasti výzkumu a vývoje AI. Výzkumníci zkoumali různé přístupy a techniky k vytvoření inteligentních strojů. John McCarthy je mnohými považován za člověka, který termín „umělá inteligence“ vymyslel. Také vyvinul koncept programovacího jazyka LISP, který byl používán v mnoha raných systémech AI. Marvin Minsky a Seymour Papert vytvořili první počítačový model neuronové sítě, zatímco Allen Newell a Herbert Simon vyvinuli první AI systém, General Problem Solver.

V 60. a 70. letech 20. století vyvinuli vědci programy, které dokázaly rozpoznávat a reagovat na lidskou řeč, což připravilo cestu pro dnešní digitální asistenty, jako jsou Siri a Alexa. Další rané aplikace AI se zaměřovaly na hraní her, kdy počítače dokázaly hrát hry jako šachy a dáma na soutěžní úrovni. V rámci robotiky byly také vyvinuty stroje, které mohly provádět různé úkoly (např. práce na montážní lince a svařování).

V 70. letech 20. století začali vědci vyvíjet programy, které měly pomoci s lékařskou diagnostikou. Zatímco tyto první systémy měly omezené schopnosti, připravily cestu pro dnešní medicínské AI systémy, které mohou analyzovat obrovské množství dat. AI například pomohla vyvinout vakcínu proti Covid-19.

V 80. a 90. letech došlo k útlumu ve vývoji AI (někdy označovaném jako „AI Winter“). Financování výzkumu AI kleslo a obecně panovalo rozčarování nad omezenými možnostmi AI technologií. V letech 1990–2010 došlo k rozvoji strojového učení. Vědci začali využívat statistické metody a rozsáhlé datové sady k trénování AI systémů. Mezi významné milníky patří vývoj neuronových sítí a technik hlubokého učení.

Díky tomu došlo v posledním desetiletí k významným průlomům v oblasti AI a pokroku v oblasti výpočetního výkonu a dostupnosti rozsáhlých datových sad. Hluboké neuronové sítě dosáhly průlomů v oblastech, jako je rozpoznávání obrazu, zpracování jazyka a rozvoji AI v oblasti her. Výrazně také vzrostl zájem firem a investorů. Mnoho společností investovalo značné prostředky do výzkumu a nasazení AI, o čemž si povíme ještě více.

V dnešní době AI pohání virtuální asistenty, chytrá domácí zařízení a pomáhá v mnoha různých odvětvích. Do podvědomí veřejnosti se ale plně dostala zejména díky ChatGPT a aplikacím pro úpravu obrázků.

AI se stále více prolíná i do našeho osobního života

Dle analýzy s názvem The state of AI in early 2024: Gen AI adoption spikes and starts to generate value, kterou zpracovala společnost McKinsey & Company 30. května 2024, se AI stále více prolíná do osobního života jednotlivců. Vzrůstá počet lidí, kteří ji využívají v práci i v osobním životě. Nárůst používání generativní AI byl zaznamenán ve všech regionech, přičemž největší nárůsty byly v oblasti Asie, Tichomoří a v Číně. Z pohledu jednotlivých odvětví hlásí největší nárůst používání generativní AI lidé pracující v oblasti energetiky, materiálů a ve službách.

Počet firem využívajících AI stále roste

Ve výše zmíněné studii také 65 % respondentů uvedlo, že jejich organizace pravidelně využívají generativní umělou inteligenci. Jedná se téměř o dvojnásobek oproti předchozímu průzkumu provedenému 1. srpna 2023. Očekávání respondentů ohledně dopadu generativní umělé inteligence zůstávají stejně vysoká jako v loňském roce, přičemž tři čtvrtiny z nich předpovídají, že generativní umělá inteligence v následujících letech povede k významným změnám v jejich odvětvích.

Ze zmíněné analýzy také vyplývá, že firmy nyní využívají AI ve více částech svého podnikání. Polovina respondentů uvádí, že jejich organizace zavedly AI ve dvou nebo více obchodních funkcích. V analýze z roku 2023 toto tvrzení přitom uvedla méně než jedna třetina dotazovaných.

Výzkum společnosti McKinsey & Company ukázal, že generativní AI je nejčastěji využívána v marketingu, prodeji a ve vývoji produktů a služeb. Největší nárůst oproti analýze v roce 2023 přitom zaznamenal marketing a prodej.

Jak se vyvíjí trh s umělou inteligencí?

Trh s umělou inteligencí překročil dle údajů Statista zveřejněných 20. června 2024 v tomto roce hodnotu 184 mld. USD, což je o téměř 50 mld. více než v roce 2023. Růst má pokračovat nadále, přičemž se očekává, že trh v roce 2030 přesáhne 826 mld. USD. V roce 2020 se přitom jednalo o 93,27 mld. USD.

V čem jsou slabiny AI a hrozí investiční bublina?

Rychlý růst a vysoké ocenění AI společností mohou vést k oprávněným obavám, zda se neblíží AI bublina. V historii vedlo přehnané očekávání z technologického pokroku například k tzv. dot-com bublině, kdy došlo k ostré korekci nadhodnocených společností. Mnoho společností si od AI slibuje, že pomůže rozvoji jejich podnikání. Některé z nich investují desítky miliard dolarů do datových center a polovodičů potřebných k provozu velkých AI modelů. Ve srovnání s těmito náklady ale stále zůstává otázka, zda jsou doposud představené AI produkty schopny tyto vize naplnit.

Nepřesnost je prozatím Achillovou patou AI

U chatbotů zatím není zcela vyjasněná cesta k monetizaci a problém je také v tom, že na některé AI technologie stále není spolehnutí. Nepřesnost je také jeden z problémů, který byl zmíněn v studii McKinsey & Company, která poukazuje na to, že některé organizace již zažily negativní důsledky používání generativní AI. Až 44 % respondentů uvedlo, že jejich organizace mají alespoň jednu negativní zkušenost. Nejčastěji zmiňované riziko je právě nepřesnost, následovaná kybernetickou bezpečností.

Obavy z vysokých investic do AI a nízké návratnosti

Nedávno zveřejněný výhled a výsledky Amazonu vedou u některých k obavám, že firma vynakládá obrovské částky na AI, aniž by měla co ukázat. A to v době, kdy její hlavní podnikání čelí překážkám. Společnost Intel po velkých výdajích na AI nyní plánuje snížit náklady o 10 mld. USD a propustit desítky tisíc pracovníků. Microsoft oznámil, že plánuje ve fiskálním roce 2025 utratit více, než 56 mld. USD, které vynaložil v roce 2024. Finanční ředitelka Microsoftu Amy Hood uvedla, že jejich investice do datových center by měly podporovat monetizaci AI technologií v průběhu následujících 15 let a dále.

Množí se tak otázky, zda tyto velké investice mají opravdu smysl. Technologické firmy tvrdí, že přínosy AI se projeví v delším časovém horizontu. A zatím se zdá, že se obávají, že riziko opožděného investování je mnohem vyšší než riziko z nadměrných investic. Někteří analytici ale upozorňují, že trpělivost investorů není neomezená a že v určitém bodě firmy zjistí, že snížení investic do AI bude nevyhnutelným krokem.

„Právě teď se v průmyslu vede debata o kapitálových výdajích spojených s generativní AI a zda monetizace bude skutečně odpovídat těmto investicím.“

Keith Weiss, analytik Morgan Stanley

Podobnou otázku si kladou i odborníci z Goldman Sachs, zda se výdaje na AI ve srovnání s přínosy vyplácí. Analytik Jim Covello se dokonce domnívá, že technologie není navržena tak, aby řešila složité problémy, které by ospravedlnily náklady.

Snižuje AI produktivitu práce až u 75 % zaměstnanců?

Další znepokojující skutečností může také být, že zatímco firmy zvyšují své výdaje na generativní umělou inteligenci, narůstá rozdíl mezi očekáváními vedoucích pracovníků a tím, co hlásí zaměstnanci. Podle nedávného průzkumu více než 75 % zaměstnanců, kteří používají nástroje generativní AI, uvádí, že tyto nástroje snižují jejich produktivitu a zvyšují jejich pracovní zátěž, namísto toho, aby ji ulehčovaly.

Ve výzkumu Upwork Research Institute z července 2024 přitom až 96 % vedoucích pracovníků uvedlo, že očekávají, že použití nástrojů generativní AI zvýší celkovou produktivitu jejich společnosti. V kontrastu s tím 47 % zaměstnanců tvrdí, že netuší, jak naplnit tato očekávání a jak zvýšení produktivity prostřednictvím AI dosáhnout. Nutno dodat, že v tomto případě je nutné také vzít v úvahu fakt, že někteří zaměstnanci mohou považovat AI jako konkurenta, který ohrožuje jejich pracovní pozici a jejich ochota a motivace využívat AI nebo pravdivě zmínit přínosy této technologie v jejich pracovním procesu může být nižší.

Přesto by dle některých analytiků firmy neměly tyto čísla a možný gap mezi očekáváními a reálnými přínosy podceňovat. Nemusí se hned jednat o problém AI, ale o nutnost investovat například více do vzdělávání zaměstnanců. Připravit je lépe na práci s AI a vysvětlit jim lépe přínosy pro jejich práci. To ale může také znamenat dodatečné neplánované náklady.

Hrozí investiční bublina jako v roce 2000?

Před investiční bublinou nás varují určitě zarážející podobnosti s ekonomickými a tržními podmínkami, které vedly k prasknutí dot-com bubliny v roce 2000. Jedná se o období prudkého růstu cen akcií a valuací firem, které se zdají být poháněny spíše očekáváními budoucího vývoje než skutečnými současnými výsledky. Hlavní indexy, jako je S&P 500, které jsou silně zastoupeny technologickými akciemi, se nyní podobají situaci z přelomu tisíciletí, kdy byl trh přeplněn internetovými společnostmi. Velké společnosti nyní (stejně jako tehdy) usilují o navýšení své hodnoty tím, že zdůrazňují svůj závazek k AI s příslibem budoucích zisků.

Microsoft, NVIDIA, Alphabet a Meta jsou ale již nyní ziskové společnosti. Většinou již mají ověřené obchodní modely a zdroje příjmů, které se pravděpodobně nevytratí, i kdyby jejich plány na AI selhaly. To rozhodně neplatilo pro stovky společností, které při prasknutí dot-com bubliny zanikly. Ty nebyly připraveny přežít ani krátkodobý pokles tržního zájmu. Současná situace je v tomto zatím odlišná.

Přesto je nutné nebrat na lehkou váhu některá výše zmíněná varovná znamení, která by technologický sektor a jednotlivé společnosti mohly dostat do vážnějších problémů.

Například i u společnosti NVIDIA si je nutné uvědomit, že ačkoliv může prodejem svým produktů z AI přímo profitovat, obchodní modely odběratelů už tak jasné být nemusí. Investoři by tak k tomuto novému odvětví měli přistupovat ostražitě a zvažovat veškerá možná rizika. Vývoj na trzích nelze nikdy přesně předvídat a historie nám už mnohokrát ukázala, že stát se může cokoliv. Zejména u nového segmentu, u kterého nejsou ještě přesně jasné veškeré možné dopady.

A když už jsme zmínili společnost NVIDIA, pojďme se ještě podívat na aktuální výsledky této společnosti, protože ty jsou AI také ovlivněny.

Akcie NVIDIA: Až 88 % příjmů je spojeno s AI

NVIDIA je poslední dobou stále více v souvislosti s AI zmiňována. Její pokročilé GPU se využívají pro trénování hlubokých neuronových sítí, které tvoří jádro moderních AI aplikací. Nedávné inovace společnosti NVIDIA zahrnují představení architektury Ampere, která má přinést zlepšení ve výkonu a efektivitě. Kromě toho NVIDIA vyvinula softwarovou platformu CUDA, která má pomoci v procesu urychlování AI výzkumu a vývoje.

Název společnosti	Symbol	Tržní kapitalizace (v mld. USD)	Zavírací cena předchozího dne	Den	Týd.	Měs.	Půl roku	1 rok	5 let
NVIDIA	NVDA	3.313,40	134,70	1,61 %	4,87	-3,58 %	8,14 %	180,30 %	2.192,44 %

Hodnota firmy již v roce 2024 vzrostla o více než 150 % a společnost krátce dosáhla statusu nejhodnotnější veřejně obchodované společnosti na světě. Jedná se ale o volatilní akcie a investoři by tak měli být připraveni na prudké výkyvy. V srpnu 2024 dosáhla beta hodnoty 1,68 a akcie byly výrazně volatilnější než širší trh. Pokud je beta 1,68, znamená to, že akcie NVIDIA mají tendenci kolísat o 68 % více než S&P 500.

Za poslední čtvrtletí vykázala NVIDIA tržby ve výši 30,04 mld. USD, což je o 15 % více než v předchozím čtvrtletí a růst o 122 % oproti stejnému čtvrtletí loňského roku. Společnost oznámila upravený zisk na akcii ve výši 0,68 USD, přičemž očekávání bylo 0,64 USD na akcii.

Graf a vývoj ceny akcie NVDA

• Den
• Týden
• Měs.
• 6 M
• YTD
• 1 rok
• 5 let
• Max

Hlavní část úspěchu společnosti pochází z rozvoje AI a datových center, která nyní představují 88 % celkových příjmů. Tržby z tohoto sektoru vzrostly meziročně o 154 % na 26,3 mld. USD, což je nad očekáváním analytiků. Čipy H100 a H200 jsou nasazeny ve většině generativních aplikací umělé inteligence (včetně ChatGPT od OpenAI) a své služby a produkty nabízí firmám jako Microsoft, Alphabet, Meta Platfoms a Tesla. Veškerý obrat ale nepochází jen z prodeje čipů pro potřeby AI. Firma také generuje příjmy ze síťových produktů (v minulém čtvrtletí se jednalo o tržby ve výši 3, 7 mld. USD). Kromě toho také rostou příjmy z herní divize, kde tržby v předchozím čtvrtletí dosáhly 2,88 mld. USD. Ostatní divize také vykazovaly roční růst v řádu desítek procent. Společnost také oznámila, že utratí dalších 50 mld. USD na zpětné odkupy akcií.

LYNX webinář o AI proběhne již 26. září

Pokud vás zajímá, jak NVIDIA a další společnosti utváří svět AI a další potenciál umělé inteligence, zveme vás na webinář s názvem Akcie NVIDIA: AI revoluce pohledem investora, který se bude konat 26. září 2024. Dozvíte se v něm více o možnostech investování do AI a příležitostech i rizicích, které toto nové odvětví přináší.

Přečtěte si také:

Fed snížil úrokovou sazbu o 0,25 p. b. ČNB drží sazby na 4 %

Akcie Meta v roce 2025: Vyplatí se sázka na AI?

ECB snížila základní úrok o čtvrt bodu. Google představil kvantový čip Willow

Investice do stříbra v roce 2024: Poznejte 5 akcií těžařů stříbra

Použité zdroje:

CNBC: The gap between AI expectations and outcomes in the workplace are wide (05.09.2024); www.cnbc.com/2024/08/09/the-gap-between-ai-expectations-and-outcomes-in-the-workplace-are-wide.html

CNN: Has the AI bubble burst? Wall Street wonders if artificial intelligence will ever make money (05.09.2024); edition.cnn.com/2024/08/02/tech/wall-street-asks-big-tech-will-ai-ever-make-money/index.html

Forbes: AI History And Future: Artificial Intelligence Series 1/5 (05.09.2024); www.forbes.com/sites/nicolesilver/2023/06/01/artificial-intelligence-series-1-of-5-past-present-and-future/

Forbes: Is The AI Bubble About To Burst? (05.09.2024); www.forbes.com/sites/bernardmarr/2024/08/07/is-the-ai-bubble-about-to-burst/

LYNX: Beleggen in AI? Dit moet u weten (05.09.2024); https://www.lynx.nl/beurs/beurs-koersen/aandelen/beleggen-ai-aandelen-artificial-intelligence/

LYNX: Is The AI Bubble About To Burst? (05.09.2024); www.lynx.nl/beurs/beurs-koersen/aandelen/beleggen-ai-aandelen-artificial-intelligence/

McKinsey: The state of AI in early 2024: Gen AI adoption spikes and starts to generate value (05.09.2024); www.mckinsey.com/capabilities/quantumblack/our-insights/the-state-of-ai

National University: 131 AI Statistics and Trends for 2024 (05.09.2024); www.nu.edu/blog/ai-statistics-trends/

Upwork: From Burnout to Balance: AI-Enhanced Work Models (05.09.2024); www.upwork.com/research/ai-enhanced-work-models

Statista: Artificial intelligence (AI) market size worldwide from 2020 to 2030 (05.09.2024); www.statista.com/forecasts/1474143/global-ai-market-size

Statista: Artificial Intelligence – Worldwide (05.09.2024); www.statista.com/outlook/tmo/artificial-intelligence/worldwide

Autor je zaměstnancem společnosti LYNX a nedrží žádné ze zmiňovaných akcií.