Nassim Taleb

Tuto osobnost právem řadíme mezi zmiňované investiční guru, ačkoliv se nejedná o klasického investora či správce investičního fondu, jak ho běžně známe.

Je to spíše filozof než investor, ale jeho názory a přístup k riziku mají ve světě financí své místo a mnoho investorů na ně klade velký důraz.

Právě Taleb v investičním světě proslavil pojmy jako černá labuť nebo tail risk.

Stejně tak nabízí zajímavý kritický pohled na nejrůznější investiční analytiky, experty a investiční guru.

Tvrdí, že úspěch mnoha těchto guru je spíše dílem náhody a souhrou okolností, než nějakým výjimečným talentem či schopnostmi. Často dle něj byli jen ve správné době na správném místě.

Pojďme se tedy seznámit se člověkem, který na finanční trhy a svět investic nahlíží zcela jiným pohledem než většina investorů a nutí nás zamyslet se nad věcmi, na které ve finančním světě často není kladen velký důraz. 

„Zákon velkých čísel nám ukazuje, že náhoda hraje mnohem větší roli, než si myslíme“

Nassim Nicholas Taleb se narodil v roce 1960 v libanonském Amyounu a vystudoval francouzskou školu (Grand Lyceé Franco-Libanais) v Bejrútu.

Později získal magisterský titul na Pařížské univerzitě a získal titul MBA (Master of Business Administration) na Pensylvánské univerzitě. Titul PhD získává v roce 1998 na Paris Dauphine University.

Taleb sice obchodoval s deriváty a vedl investiční fond, přesto sám sebe nepovažuje za klasického obchodníka. V současné době například poskytuje vědecké poradenství společnosti Universa Investments.

Taleb tvrdí, že společnost jako celek už opustila tzv. „mechanický věk“ a dobu, kdy k popsání a vysvětlení mnoha jevů stačil inženýrský přístup a metoda.

Mechanický věk byl založen na strojích, jejichž fungování se dalo vysvětlit na základě kauzálních vztahů. Inženýrství bylo založeno na pochopení těchto vztahů a schopnosti opravit případné chyby či nedostatky.

V dnešní době ale tento přístup již nestačí. Svět je příliš komplexní, složitý a nepředvídatelný. Svět je plný nelineárních složitých a nepředvídatelných systémů.

Například ekonomika, počasí a finanční trhy jsou natolik komplexní systémy, že dle Taleba nejdou vysvětlit na základě mechanického kauzálního přístupu.

Teorie chaosu v této souvislosti uvádí známý příklad motýla, který pohybem svých křídel spustí koloběh událostí, které nakonec vedou k silné bouři na druhé straně světa. Najít původní příčinu je v tomto koloběhu téměř nemožné.

S popsáním světa nám pomáhá věda a moderní technologie. Počítače nám na základě složitých matematických modelů nabízejí nejrůznější analýzy a předpovědi. Ať už jde o předpověď počasí nebo ekonomický vývoj.

„Nikdy si nenechte radit od lidí, kteří nosí kravatu.“

Problémem těchto předpovědí ale je, že ačkoliv celkem dobře fungují v běžných každodenních podmínkách, selhávají, když se stane něco neočekávaného.

Jako příklad uvádí finanční krizi v roce 2008, kterou nebyl schopen předpovědět ani jeden ekonomický model. Předvídalo jí jen několik málo ekonomů za použití úsudku, jako například Nuriel Roubini.

Další klíčovou roli dle Taleba hraje robustnost systému. Mechanické systémy jsou křehké, zatímco komplexní přirozené systémy jsou mnohem odolnější.

Například letectví je systém, který je nastaven tak, aby se důkladně analyzovaly jeho chyby a nedostatky a pracovalo se tak na větší robustnosti celého systému.

 Po každé havárii se provádí důsledný průzkum a analýza toho, co se přihodilo a co selhalo. Následná řešení pak vedou ke zlepšení systému a bezpečnějšímu létání. Letecký průmysl se učí ze svých chyb, a právě chyby a nedostatky jsou příležitostí ke zlepšení a zvýšení odolnosti celého systému.

Finanční sektor je mimořádně křehký a funguje odlišně. Malé a zpočátku nenápadné nedostatky se mohou velmi rychle a často nepozorovaně pohybovat celým systémem a způsobit domino efekt, který povede ke katastrofě.

Přitom by se dalo mnoha chybám předcházet. Například u finančních institucí se spoléhat více na vlastní kapitál než na vypůjčený kapitál. Ve finančním sektoru byl pákový efekt ve výši až 40násobku vlastního kapitálu zcela běžný. Takový systém byl ale mimořádně křehký, protože i malá chyba měla závažné dopady.

Například během tzv. dot-com bubliny v roce 2000 mnoho společností zkrachovalo. Mnoho z nich ale bylo akciových společností (a financovány z prodeje těchto akcií), tudíž neúspěch těchto firem neměl devastující dopad na systém jako celek.

Trh se pročistil a zůstaly jen stabilní společnosti. Došlo k tomu, co ekonom Joseph Schumpeter nazývá kreativní destrukcí.

Problémem ale je, že lidstvo jako celek tíhne ke stabilitě a vyhýbání se problémům a stresu. Hospodářský cyklus je vnímán jako něco negativního. Státy a příslušné instituce se ve formě nejrůznějších dotací a podpůrných kroků snaží zabránit zpomalování ekonomiky a hrozícím krizím.

Taleb takový postup vnímá jako špatný. Slabé články v systému by neměly být uměle podporovány a prodlužována tak jejich životnost. Naopak by měly zaniknout, případně je třeba najít co nejrychlejší cestu k jejich zefektivnění. Poučení se z chyb je důležitou ozdravnou fází, díky které se systém zdokonaluje a stává se robustnějším. Pokusy a omyly jsou tak nezbytnou součástí vývoje.

Dobrým příkladem je japonská praxe dodávek „just in time“. Jde o systém, kdy se jednotlivé díly ve výrobním procesu dodávají, pokud možno přesně ve chvíli, kdy jsou potřeba. Cílem je zefektivnit celý výrobní proces.

 Zaprvé jde často o ušetření skladovacích nákladů, ale zároveň to zvyšuje flexibilitu celého systému. Pokud je ve výrobním procesu někde slabší článek nebo chyba, mnohem rychleji se takový nedostatek odhalí a napraví.

Tím, že se součástky vyrábí „just in time“, nevzniká přebytek nepotřebných dílů, které by se navíc mohly ukázat jako chybové. Poskytuje to tedy více času na výzkum a inovaci. Na nedostatky jednotlivých dílů lze rychleji reagovat. Celý proces je tak levnější a robustnější.

„Je těžké dělat plány, když nevíme, co nám budoucnost přinese. To ale nemusí být samo o sobě nic špatného. Můžeme plánovat, ale je třeba mít tento nedostatek pořád na paměti. To však vyžaduje odvahu.“

Jak už bylo řečeno, finanční trhy jsou komplexní a velmi složité systémy. Odhalit možné nedostatky či chyby může být obzvláště náročné. I sebemenší nenápadná událost může mít zásadní dopad na celý systém. Ne nadarmo se nejznámější kniha Nassima Taleba jmenuje „Černá labuť: Následky vysoce nepravděpodobných událostí” (v originále „The Black Swan: The Impact of the Highly Improbable”).

Černá labuť je tedy neočekávaná a nepředvídatelná událost, která má často zásadní dopady na daný systém či sektor. Dle Taleba se dříve či později nějaká černá labuť objeví a je dobré tuto skutečnost přijmout.

V souvislosti s černou labutí je dobré zmínit i termín tail risk. Tail risk zahrnuje nepravděpodobné události a rizika. Jedná se až o 3 směrodatné odchylky od průměrného normálního rozdělení na distribuční křivce. Tedy událost, která se neodehrává příliš často, podobně jako černá labuť.

Taleb tvrdí, že jedinou cestou, jak se připravit na černou labuť, je soustředit se na tvorbu robustních finančních portfolií a snažit se identifikovat nedostatky ve finančním systému a napravit je. Co se investičního portfolia týče, Taleb říká, že pokud chceme přežít černou labuť, mělo by naše portfolio zahrnovat i akcie společnosti, kterým se zpravidla daří v dobách zvýšené volatility.

Taleb sám preferuje spíše opatrný styl obchodování, kdy se soustředí zejména na eliminaci možných rizik a snaží se zamezit velkým ztrátám a nepředvídatelným situacím.

Namísto soustředění se na možné profity se spíše soustředí na to, co by se vše mohlo stát a jak co nejlépe ochránit svůj kapitál a snížit možné ztráty. Pokud jsou ztráty malé, tak i po sérii neúspěšných obchodů stačí jeden dobrý obchod, aby byl obchodník ziskový.

Další ze zajímavých knih, kterou Nassim Taleb napsal, je „Zrádná nahodilost: O skryté roli náhody na trzích a v životě” (v originále „Fooled by Randomness: The Hidden Role of Chance in Life and in the Markets“).

Tato kniha přibližuje autorův pohled na investiční guru a jejich opěvované postupy a strategie. Taleb tvrdí, že tito lidé byli často jen ve správnou chvíli na správném místě. Jejich funkční strategie a metoda zafungovala díky vhodným podmínkám, které v danou chvíli na trhu panovaly.

Historie však mnohokrát ukázala, že jakmile se podmínky a situace na trhu změnily, mnoho z těchto opěvovaných investičních guru bylo zavrženo a jejich strategie přestaly fungovat.

Lidé se rádi nechají oslepit něčím úspěchem a často za tím hledají genialitu dotyčného, ačkoliv může jít jen o náhodu a onu zrádnou nahodilost. Ve své knize uvádí mnoho trefných příkladů jako například soutěž v hodu mincí.

Jde o jednoduchou soutěž, kdy ten, kdo správně předpoví, která strana mince padne, postupuje. Z počátečního velkého množství soutěžících se nám postupně vygeneruje malá skupinka lidí, kteří byli opakovaně schopní předpovídat výsledek hodu. To je na jednu stranu působivé, ale rozhodně se nejedná o žádný um či genialitu, jelikož tato hra je od začátku založená čistě na náhodě.

Pokud vezmeme dostatečně velký vzorec opic, které pověříme, aby dávaly dohromady text, lze očekávat, že dříve nebo později opravdu vznikne srozumitelný text.

Taleb také uvádí zajímavý příklad, kdy se firma, která vydává investiční doporučení rozhodne rozeslat 80,000 výtisků svého investičního zpravodaje na 80,000 různých adres. Cílem tohoto zpravodaje je nabídnout čtenářům určitou prognózu a investiční doporučení a získat tak možné budoucí klienty.

Jelikož budoucnost ale nelze předvídat, firma se rozhodne, že na polovinu adres zašle zpravodaj, který bude předvídat růst na finančním trhu. Na druhou polovinu adres zamíří zpravodaje s předpovědí na pokles.

Je jasné, že jeden ze zpravodajů bude mít správný odhad.  Pokud se trh vydá nahoru, firma zřejmě přijde o potenciální klienty z řad těch, kterým zaslala špatný odhad, ale zároveň získá pozornost těch, kde byl odhad na růst. Další měsíc firma rozešle na zbylých 40,000 adres další zpravodaje. Postup je opět stejný.

Po 6 měsících tak firmě zůstane jen 2500 adres potenciálních klientů, kterým vždy zaslala správný odhad. Jak už bylo řečeno, lidé jsou často oslněni úspěchem a hledají za ním genialitu. Pokud někdo 6 měsíců v kuse dostává dobré investiční tipy, je pravděpodobné, že bude mít o danou službu zájem. Prvek náhody zafungoval.

Taleb tedy mezi naše investiční guru rozhodně patří, protože přináší neotřelý pohled na svět investic a na finanční trhy. Štěstí a náhoda ve světě velkých čísel mají svojí roli a ta je často mnohem větší, než si je většina z nás ochotna připustit. Po vzoru Nassima Taleba tedy vždy počítejme s tím, že může nastat naprosto nepředvídatelná situace a snažme se budovat robustní portfolia. Zároveň se pokusme zohlednit co nejvíce možných rizik a nebezpečných situací, které by mohly naše investice ohrozit.