Fibonacciho řada a Fibonacciho poměry

Fibonacciho čísla používají analytici k analýze cenových pohybů cenných papírů. Italský matematik Leonardo Fibonacci da Pisa (1170 – 1240) popsal růst populace králíků touto sekvencí čísel na počátku 13. století. Stanovení této takzvané Fibonacciho sekvence je poměrně jednoduché. Pro první dvě hodnoty je dána 1. Poté se vždy sečtou dvě sousední čísla. Sekvence je: 1, 1, 1, 2 (1 + 1), 3 (1 + 2), 5 (2 + 3), 8 (3 + 5) atd. Poměry dvou po sobě jdoucích Fibonacciho čísel se stále více přibližují takzvanému zlatému řezu 1,618 (nebo naopak 0,618). V přírodě je poměr zlatého řezu běžný. Například ve struktuře krystalů, molekul DNA, planetárních oběžných drahách nebo v délkových poměrech rostlin, zvířat nebo lidského těla. Protože finanční trhy mají také matematický základ, cenové pohyby překvapivě často odrážejí Fibonacciho poměry. Kromě zlatého řezu existují mezi Fibonacciho čísly další vztahy, které techničtí analytici označují jako Fibonacciho úrovně. Pro obchod jsou důležité: 0; 23,6%; 38,2%; 50%; 61,8%; 76,4%, 100%, 127,2%, 138,2%, 161,8% a 200%. V technické analýze jsou procenta menší než 100% označována jako retracements (otočení), zatímco procenta vyšší než 100% jsou extensions (rozšíření).