Co čeká akciové trhy, pokud vyhraje Kamala Harrisová?

Demokratičtí prezidenti navíc často sázejí na rozsáhlé infrastrukturní projekty. Nedávným příkladem je Bidenův infrastrukturní balíček, jehož cílem bylo investovat miliardy do silnic, mostů a veřejné dopravy. Harrisová uvedla, že chce během svého prvního funkčního období postavit tři miliony nových domů, vytvořit pracovní místa a podpořit ekonomiku. To může mít pozitivní dopad na společnosti působící v oblasti stavebnictví a technologií prostřednictvím zvýšené poptávky po stavebních materiálech a infrastrukturních řešeních.

Odvětví spotřebního zboží si také za demokratů vede obvykle dobře. Demokraté obvykle kladou důraz na posílení kupní síly střední třídy. Větší disponibilní příjem této skupiny může vést ke zvýšení spotřeby, což pak může být dobrá zpráva pro společnosti vyrábějící spotřební zboží.

Ačkoliv se některým odvětvím pod vládou demokratického prezidenta historicky dařilo, nelze z toho automaticky vyvozovat, že tomu tak bude vždy i v budoucnosti. Ekonomická výkonnost různých sektorů závisí na celé řadě proměnných, které se mohou měnit. Faktory jako globální ekonomické podmínky, změny v technologii, geopolitická rizika, a také specifická povaha jednotlivých ekonomických reforem mají zásadní vliv na to, jak se jednotlivým odvětvím povede. Nečekané události, jako jsou pandemie, finanční krize, přírodní katastrofy nebo změny ve světovém obchodě, mohou mít někdy daleko větší dopad na ekonomiku a hospodářské výsledky než prezident a jeho politická agenda.

Která odvětví mohou na vítězství Harrisové doplatit?

Za vlády demokratického prezidenta mohou některá odvětví čelit zvýšeným regulacím, daním nebo politikám, které by mohly brzdit jejich růst. Z historického hlediska mají následující sektory tendenci dosahovat horších výsledků v době, kdy jsou v čele vlády demokraté.

Tradiční energetické společnosti, zejména ropný a plynárenský průmysl, mohou za demokratických prezidentů pocítit větší regulaci. Demokratičtí prezidenti často kladou velký důraz na zelenou energii. Například Obama i Biden zavedli přísnější ekologické předpisy a podporovali investice do obnovitelných zdrojů energie. Tyto politiky mohou mít nepříznivý vliv na tradiční zdroje energie.

Demokratická politika může ovlivnit i finanční sektor. Demokraté často kritizují úzké vazby republikánů na Wall Street a obecně podporují přísnější regulace bank. Ačkoliv Kamala Harrisová zatím výslovně nezmínila větší regulace, očekává se, že bude pokračovat v politice Bidenovy administrativy v této oblasti. To může zahrnovat návrhy na zvýšení transparentnosti hedgeových fondů a posílení požadavků na kapitálové rezervy pro banky.

Farmaceutický sektor může za demokratické vlády rovněž čelit zvýšené regulaci a tlaku na ceny. Politické návrhy zaměřené na snížení cen léků a rozšíření přístupu ke zdravotní péči by mohly vyvinout tlak na ziskové marže farmaceutických společností. To může vést k poklesu investic v tomto odvětví, protože nižší ceny mohou snížit ziskovost.

Zůstane Fed nezávislý?

Podle několika průzkumů není pro akciové trhy vliv strany, která obsadila Bílý dům plně rozhodující, protože záleží i na politice Federálního rezervního systému. Centrální banka určuje úrokové sazby, a má tak moc stimulovat nebo zpomalovat ekonomiku. Ačkoliv by centrální banky měly fungovat nezávisle, ne všude se tak děje. Například v Turecku prezident Erdogan opakovaně propustil předsedu centrální banky, protože nesouhlasil s jeho ekonomickými názory.

Ve Spojených státech se vliv prezidenta na Federální rezervní systém obvykle omezuje na jmenování předsedy a členů správní rady. Trump však naznačil, že by chtěl mít nad politikou úrokových sazeb centrální banky větší kontrolu. Dokonce naznačil, že by mohl porušit tradiční politiku nezávislosti.

Kamala Harrisová v srpnu 2024 pronesla, že Federální rezervní systém je nezávislou institucí a měl by jí zůstat. V případě svého volebního vítězství prý nehodlá do politiky centrální banky zasahovat. Níže je uveden přehled toho, jaké změny úrokových sazeb Fed v minulosti během volebních let provedl.

Na zlepšení vztahů s Čínou se může podílet Tim Walz

V oblasti mezinárodních vztahů se očekává, že Harrisová bude pokračovat v Bidenově diplomatickém kurzu zejména ve vztahu k Číně a Evropě. Ačkoliv obchodní napětí s Čínou bude pravděpodobně pokračovat, další růst obchodních překážek a omezení se pod vedením Harrisové bezprostředně neočekává.

Zatímco Harrisová může být méně nakloněna řešení konfliktu s Čínou, její kandidát na viceprezidenta Tim Walz může být tím, kdo se může pokusit společné vztahy zlepšit. Walz má k Číně vztah a několikrát tuto zemi navštívil. V roce 1994 se dokonce rozhodl v Číně oženit. Navzdory obavám ohledně lidských práv a čínské vojenské agrese v Jihočínském moři Walz zdůrazňuje význam trvalých vztahů mezi Spojenými státy a Čínou. Podle něj je pokračující dialog mezi oběma zeměmi nezbytný pro globální stabilitu.

Jaký bude vztah k Evropě?

Vítězství Kamaly Harrisové v amerických prezidentských volbách by pravděpodobně zajistilo kontinuitu vztahů s Evropou a navázalo by na politiku Bidenovy administrativy. Harrisová do značné míry sdílí stejné ideály a politické cíle jako Biden, zejména v oblasti obchodu, technologií a změny klimatu. To znamená, že spolupráce v těchto oblastech bude pravděpodobně pokračovat.

Evropa ale možná bude muset převzít větší odpovědnost za své vlastní obranné schopnosti, protože Spojené státy se mohou nadále soustředit více na vnitřní ekonomické problémy a zdrženlivější přístup ke globální vojenské angažovanosti.

Jak si povede ekonomika USA po volbách?

Podle banky Goldman Sachs může americká ekonomika následující 2 roky po volbách nejsilněji růst v případě vítězství Harrisové. Zejména za situace, kdy demokraté převezmou plnou kontrolu nad Kongresem.

V případě vítězství Trumpa Goldman Sachs předpovídá zavedení nových obchodní cel a přísnější imigrační politiku. To může vyvolat další tlak na již tak napjatý trh práce a donutit firmy zvyšovat mzdy. Goldman Sachs očekává, že tento scénář by mohl vést k maximálnímu poklesu růstu HDP o -0,5 procentního bodu ve druhé polovině roku 2025.

V případě vítězství demokratů by se zřejmě kladl větší důraz na daňové úlevy pro střední třídu, zatímco možné vyšší korporátní daně by snížily investice podniků. Tyto dodatečné daňové příjmy by však podle banky kompenzovaly zvýšené výdaje, což by vedlo k mírnému růstu ekonomiky v letech 2025 a 2026.

Oba kandidáti připouští růst inflace

Přestože se inflace v posledních měsících vrátila na nižší úroveň, oba prezidentští kandidáti se nadále obávají jejího možného nového růstu.

Po pandemii inflace ve Spojených státech výrazně vzrostla a dosáhla nejvyšší hodnoty 9 %. To vedlo k vyšším životním nákladům ve srovnání s obdobím před pandemií. Kamala Harrisová i Donald Trump slibují, že přijmou opatření ke snížení těchto nákladů.

Kamala Harrisová poukazuje na tržní sílu velkých korporací jako na hlavní faktor, který stojí za rychlým růstem cen základních produktů, kdy společnosti zvyšují ceny, protože spotřebitelé nemají alternativu. K omezení zdražování navrhuje Harrisová zákaz zvyšování cen u některých základních druhů zboží (např. potraviny). Kromě toho chce Harrisová řešit rostoucí náklady na bydlení tím, že nabídne daňové úlevy společnostem, které staví dostupné bydlení.

Navzdory těmto plánům řada ekonomů očekává, že inflace zůstane ještě nějakou dobu nad 2 %. Agentura Moody’s předpovídá, že i přes navrhovaná opatření se bude inflace v roce 2025 pohybovat kolem 2,4 %.

Harrisová chce bojovat proti nepřiměřenému zdražování

Když Kamala Harrisová navrhla svůj plán na řešení nepřiměřeného zdražování, sklidila pochvalu i kritiku.

O zneužívání cenové politiky se hovoří v situacích, kdy dochází k neetickému zvyšování cen zboží nebo služeb v krizových situacích, jako jsou katastrofy, války nebo pandemie. Často se tak děje v případě základních produktů, jako jsou potraviny, voda, léky nebo pohonné hmoty, kdy se ceny nadměrně zvyšují, aniž by to náklady ospravedlňovaly. Cílem je čistá maximalizace zisku v době nedostatku nebo nouze.

Harrisová chce proti tomu bojovat zavedením legislativy, která by chránila spotřebitele a zajistila, že základní zboží zůstane cenově dostupné. Tento plán však vyvolal velkou diskusi. Kritici se domnívají, že Harris příliš zasahuje do volného trhu. Obávají se, že cenové limity naruší dynamiku trhu a mohly by dokonce vést k nedostatku zboží, protože firmy by byly méně ochotné nabízet své výrobky.

Je také těžké objektivně určit, co se považuje za neetické zvýšení ceny. To může vést k právní nejistotě a odrazovat společnosti, což může mít za následek menší nabídku během krizí.

Dalším argumentem proti plánu Harrisové je, že omezení zdražování by mohlo mít nezamýšlené ekonomické důsledky, například rozmach černého trhu.

Jak si povede veřejný dluh USA?

Spojené státy mají největší veřejný dluh na světě, který přesahuje 35 bilionů dolarů. To má za následek roční výdaje na úroky ve výši více než 1 bilion dolarů. Tyto úrokové výdaje znamenají, že každý dolar vynaložený na úroky nemůže být použit na jiné důležité investice, například do zdravotnictví nebo infrastruktury.

V tuto chvíli finanční trhy nejsou vysokou mírou zadlužení Spojených států zřejmě vážně znepokojeny , ale toto vnímání se může změnit v závislosti na politice nového prezidenta. Oba kandidáti mají plány, které pravděpodobně povedou k dalšímu zvýšení veřejného dluhu, i když v míře jeho zvýšení existují značné rozdíly.

Dle analýz s názvem The 2024 Harris Campaign Policy Proposals: Budgetary, Economic and Distributional Effects a The 2024 Trump Campaign Policy Proposals: Budgetary, Economic and Distributional Effects publikovaných 26. srpna 2024 by politické plány Kamaly Harrisové měly v příštích 10 letech zvýšit veřejný dluh o 1,2 bilionu dolarů. Tyto plány zahrnují investice do zelené energie, infrastruktury a také zvýšení daní pro velké společnosti, které má některé náklady pokrýt.

Plány Donalda Trumpa podle odhadů zvýší v příštích 10 letech dluh o 5,8 bilionu dolarů. Tento odhad vychází z jím navrhovaných daňových škrtů a menší regulací, což by mělo dle výše zmíněné analýzy značné rozpočtové dopady.

Ačkoliv oba kandidáti plánují zvýšit veřejný dluh, až konkrétní politická rozhodnutí a jejich realizace budou hrát důležitou roli v tom, jak budou trhy hodnotit toto dluhové zatížení a s ním spojené ekonomické důsledky.

Slovo závěrem

Vítězství Kamaly Harrisové by mohlo mít významné důsledky pro finanční trhy v závislosti na politickém složení Kongresu. Plná kontrola demokratů neboli „Blue Sweep“ by potenciálně vedla k politickým opatřením, jako je zvýšení daní pro společnosti a jednotlivce, což by mohlo vyvolat negativní tlak na odvětví, jako jsou fosilní paliva a finanční služby. Na druhé straně by z očekávaných vládních investic mohlo těžit odvětví zelené energie a infrastruktura.

Rozdělený Kongres by měl na trhy pravděpodobně mírnější dopad, přičemž přísnější regulace a zvyšování daní by nebyly zřejmě tak drastické. Pamatujte ovšem na to, že i když výsledek prezidentských voleb může ovlivnit trhy, rozhodujícím faktorem zůstává celková hospodářská politika včetně politiky Federálního rezervního systému a další globální vlivy. Investoři by měli tuto dynamiku brát v úvahu a pečlivě vyhodnotit svou toleranci k riziku.

Obchodujte akcie skrze LYNX

Online broker LYNX svým klientům umožňuje nákup a prodej akcií přímo na hlavních světových akciových trzích. Kromě amerických burz NYSE a Nasdaq máte přístup k evropským burzám jako jsou BCPP (Pražská burza cenných Papírů), Xetra, Frankfurtská burza a mnoho dalších. Můžete obchodovat i na burzách v Kanadě, Číně, Austrálii a celkem na více než 150 burzách ve 33 zemích.

Pro své klienty LYNX zajišťuje pokročilé platformy LYNX+ a TWS (Trader Workstation) s nástroji pro obchodování akcií i jiných instrumentů. Upozorňujeme, že investování není bez rizika. Pokud s akciemi nemáte ještě žádné zkušenosti, doporučujeme náš článek Investice do akcií v roce 2024: Jak investovat do akcií?.