V článku vám prozradíme, jak si historicky vedl index S&P 500 ve volebních letech, zda se ekonomice vedlo lépe za republikánů nebo demokratů a jaký mají USA volby vliv na volatilitu na trzích a následný vývoj. Pokud hledáte brokera pro obchodování akcií, klikněte zde.
USA volby a dopad na akciové trhy
V úterý 5. listopadu 2024 se v Americe uskuteční prezidentské volby a mnoho investorů si může klást otázku, jak volby ovlivní trhy. Níže se podíváme na různé situace, jak si vedl index S&P 500 během volebních let v minulosti i po vítězství jednotlivých kandidátů.
Podle studie LPL Financial je průměrný roční výnos indexu S&P 500 v letech prezidentských voleb od roku 1952 pozitivní, a to ve výši 7 %. Pokud se prezident uchází o znovuzvolení, průměrný roční výnos stoupá na 12,2 %. Tento vyšší výnos lze vysvětlit tím, že prezident se obvykle snaží před volbami implementovat fiskální stimuly a prorůstové regulační politiky, aby podpořil ekonomiku a zaměstnanost.
Podle analýzy J.P. Morgan Private Bank index S&P 500 od roku 1928 vykázal v prezidentských volebních letech průměrný výnos 7,5 %, zatímco v nevolebních letech průměrně 8 %.
USA volby a historický vývoj indexu S&P 500
Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují výnosy akciového trhu, ale jednou z obvyklých obav investorů je, jak změna prezidenta USA ovlivní akciový trh. V minulých volebních letech index S&P 500 vykazoval spíše pozitivní než negativní výkonnost. Níže se podíváme na výkonnost indexu S&P 500 během prezidentských volebních let.
Výnosy indexu S&P 500 s ohledem na vítěznou stranu
Od vzniku indexu S&P 500 proběhlo 23 voleb.
| USA volby: Výsledek | Průměrný výnos S&P 500 |
|---|---|
| Byl zvolen republikán | 15,3 % |
| Byl zvolen demokrat | 7,6 % |
| Všechny volební roky | 11,28 % |
- V 19 z těchto 23 let (83 %) byla výkonnost pozitivní.
- Když byl v úřadu demokrat a byl zvolen nový demokrat, průměrný celkový výnos za rok činil 11,0 %.
- Když byl v úřadu demokrat a byl zvolen republikán, průměrný celkový výnos za rok činil 12,9 %.
Chcete získat zdarma tipy na zajímavé akcie?
Odebírejte pravidelný týdenní akciový newsletter Breakout Trader. Každý týden tip na obchodování čtyř světových akcií.
Americké volby: Výnosy za jednotlivé volební roky
Níže uvedená tabulka obsahuje několik zajímavých údajů. Například v roce 2008, kdy byl zvolen Barack Obama, index S&P 500 zaznamenal výnos -37,0 %, což bylo v důsledku globální finanční krize. Podobně v roce 2000, kdy byl zvolen George W. Bush, dosáhl výnos -9,1 % v důsledku prasknutí dot-com bubliny. Dalším příkladem je rok 1940, kdy byl zvolen Franklin D. Roosevelt, a výnos činil -9,8 % kvůli nejistotě a volatilitě spojené s druhou světovou válkou. V roce 1932, během Velké hospodářské krize, byl výnos -8,2 %.
| Rok voleb | Zvolený prezident | Celkové výnosy indexu S&P 500 |
|---|---|---|
| 2016 | Trump | 12,0 % |
| 2012 | Obama | 16,0 % |
| 2008 | Obama | -37,0 % |
| 2004 | Bush W. | 10,9 % |
| 2000 | Bush W. | -9,1 % |
| 1996 | Clinton | 23,1 % |
| 1992 | Clinton | 7,7 % |
| 1988 | Bush H.W. | 16,8 % |
| 1984 | Reagan | 6,3 % |
| 1980 | Reagan | 32,4 % |
| 1976 | Carter | 23,8 % |
| 1972 | Nixon | 19,0 % |
| 1968 | Nixon | 11,1 % |
| 1964 | Johnson | 16,5 % |
| 1960 | Kennedy | 0,5 % |
| 1956 | Eisenhower | 6,6 % |
| 1952 | Eisenhower | 18,4 % |
| 1948 | Truman | 5,5 % |
| 1944 | Roosevelt | 19,8 % |
| 1940 | Roosevelt | -9,8 % |
| 1936 | Roosevelt | 33,9 % |
| 1932 | Roosevelt | -8,2 % |
| 1928 | Hoover | 43,6 % |
Na druhé straně, období optimismu jsou často doprovázeny silnými výnosy. V roce 1980, kdy byl zvolen Ronald Reagan, dosáhl index S&P 500 výnosu 32,4 %, což odráželo optimismus ohledně jeho ekonomických politik. Nejvyšší výnos v tabulce je z roku 1928, kdy byl zvolen Herbert Hoover a trhy dosáhly výnosu 43,6 %. Šlo o růst před Velkou hospodářskou krizí. Stabilní výnosy se často objevují v období politické kontinuity. Například v roce 2012, během druhého volebního období Baracka Obamy, byl výnos 16,0 %.
Výše uvedená data podtrhují složitost vztahu mezi politickými událostmi a tržními výnosy. Proto je vždy důležité brát v úvahu širší ekonomický kontext a globální politickou a makroekonomickou situaci, kde prezidentské volby samy o sobě mohou sehrát svou roli, ale většinou se jedná jen o dílčí faktor. Realita je taková, že ekonomické pozadí v době amerických voleb bývá důležitější než vítěz.
Republikáni vs demokraté: Pod kým se trhu a ekonomice daří lépe?
Níže uvedené grafy ukazují růst reálného HDP a výnosy indexu S&P 500 během republikánských (červená), demokratických (modrá) a „rozdělených“ vlád (situace, kdy jedna strana nekontroluje Bílý dům a obě komory Kongresu současně). Od roku 1947 reálné HDP rostlo v průměru o 2,8 % za vlády republikánů a o 4,0 % za vlády demokratů. Index S&P 500 přinesl výnos 12,9 % za republikánů a 9,3 % za demokratů.
Dle grafu by to mohlo vypadat, že ekonomika prosperuje lépe za demokratů a index S&P 500 lépe za republikánů, ale vzorky jsou relativně malé. Republikáni kontrolovali vládu od druhé světové války pouze 11 % času a daná období byla makroekonomicky výrazně odlišná.
Demokraté byli u vlády 29 % času, převážně v období po druhé světové válce a v 60. letech. Za poslední tři desetiletí vládli ale pouze šest let. Nejčastější vládní konfigurací je však rozdělená vláda, která od druhé světové války přinesla roční růst reálného HDP 2,7 % a roční výnosy indexu S&P 500 ve výši 8,3 %.
Můžeme však konstatovat, že ekonomice i indexu se dařilo relativně dobře pod většinou těchto vládních konfigurací.
Po výsledcích voleb mají akciové indexy tendenci růst. Od roku 1984 se index S&P 500 dvanáct měsíců po volbách v průměru nacházel na vyšší úrovni než v den voleb. A to bez ohledu na to, která strana zvítězila.
Dle investičních analytiků U.S. Bank Wealth Management historická data ukazují, že výsledek voleb má minimální dopad na výkon finančních trhů ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Uvádí ale, že předchozí volby ukázaly, že na rizikovější třídy aktiv může mít negativní dopad, pokud je ohlášení vítěze zpožděno, například z důvodu ověřování výsledků.
Předchozí vývoj ale v žádném případě nemusí znamenat, že tomu tak bude i v budoucnosti. V propojeném globálním světě vstupuje do hry až příliš mnoho faktorů, abychom mohli vývoj HDP nebo finančních trhů přičítat jen rozhodnutím zvolené vlády. Čísla je tedy nutné brát s rezervou.
Schodek federálního rozpočtu USA poroste i v příštích letech
Jedním z kritických témat, které pravděpodobně vyvolá vášnivou debatu, jsou veřejné finance. Schodek federálního rozpočtu v roce 2023 činil 1,7 bilionu USD (6,3 % HDP) a překročil tak padesátiletý průměr 3,7 %. V roce 2022 činil schodek 1,4 bilionu USD (5,4 % HDP) a před pandemií deficit nepřesáhl 1 bilion USD. Při pohledu do budoucna rozpočtový úřad Kongresu předpokládá, že v příštím desetiletí bude schodek činit 5-7 % ročně.
Nejenže je schodek historicky vysoký, ale nové půjčky jsou financovány za mnohem vyšší sazby poté, co Federální rezervní systém zvýšil základní úrokové sazby o 5,25 %. Čisté úrokové platby z nesplaceného dluhu proto budou v budoucnu významně přispívat k deficitu.
Mezi politická řešení může patřit zvyšování daní a snižování výdajů, ale politická vůle k jednomu či druhému bude zřejmě omezená. Demokratický prezident může být ochoten nechat daňové škrty z roku 2017 alespoň částečně vypršet na konci roku 2025, ale může rozšířit výdaje. Republikánský prezident by se možná bude snažit snížit výdaje, ale pravděpodobně by mohl prodloužit daňové škrty z roku 2017 a možná by navrhl i nové. Schopnost prezidenta prosadit jakékoliv návrhy bude záviset na složení Kongresu. Je ale třeba počítat s tím, že najít cestu k rychlému snížení deficitu se asi jen tak nepodaří žádnému z případně zvolených kandidátů, ať už americké volby dopadnou jakkoliv.
Za zmínku také stojí, že Fed se během volebních let nebál zvyšovat nebo snižovat sazby. Od roku 1956 Fed zvyšoval nebo snižoval úrokové sazby v každém volebním roce s výjimkou roku 2012. Fed se v současné době soustředí na měkké přistání ekonomiky bez zastavení růstu. A to není lehký úkol.
USA volby: Co čekat od Bidena a Trumpa?
Vše prozatím nasvědčuje tomu, že se o prezidentskou funkci mezi sebou opět utkají Joe Biden a Donald Trump. Tento opakující se souboj je některými pozorovateli dokonce označován za nejdůležitější a nejkontroverznější USA volby za posledních 100 let.
Americké volby: Kandidáti na prezidenta se zaměří spíše na mezinárodní témata
David Woo, generální ředitel společnosti Unbound, se domnívá, že ačkoliv prezidentské volby se obvykle zaměřují na domácí témata, nadcházející souboj se pravděpodobně zaměří na mezinárodní otázky. David Woo poukazuje na již zmíněný fakt, že budoucí prezident převezme úřad v situaci, kdy bude rozpočtový schodek vyšší než 1 bilion dolarů. Fiskální politika dle něj bude velmi podobná, ať vyhraje kdokoliv, ale rozdílný přístup by mohl být v zahraniční politice.
Domnívá se, že v případě vítězství Bidena by se mohly zvýšit výdaje na obranu. z čehož by mohly těžit akcie společností zaměřujících se na zbraňové a defenzivní systémy. Trumpova administrativa by pak dle něj mohla mít pozitivní vliv na rozvíjející se trhy.
Woo také upozorňuje, že je mylné se domnívat, že za Trumpa by se mělo lépe dařit energetickému sektoru. Poukazuje, že energetické akcie prudce vzrostly až za prezidenta Bidena, kdy také prudce vzrostly geopolitická rizika.
Volby v Americe mohou mít dopad na vývoj dolaru
Donald Trump uvedl, že pokud bude znovu zvolen, zavede univerzální 10% základní clo na import ze všech zemí. V případě Číny by se mohlo jednat až o 60 % na veškerý dovoz. Tento krok by se pravděpodobně setkal s tvrdým odporem, ale pokud by však došlo k druhému Trumpovu období, investoři by měli očekávat vyšší cla, která by mohla ovlivnit ziskové marže vybraných dovozců zboží, zejména čínského zboží.
Cla mohou mít také sekundární efekt v podobě posílení měny země, která je zavádí. Americký dolar by tak mohl posílit vůči jiným měnám pod republikánskou administrativou, stejně jako v roce 2016, kdy dolar krátkodobě posílil o téměř 5 % vůči ostatním hlavním měnám.
Graf níže zobrazuje reakci amerického dolaru na americké volby v období kolem prezidentských voleb v letech 2016 a 2020. Tmavší křivka představuje rok 2016, kdy byl zvolen Donald Trump, a světlejší křivka rok 2020, kdy byl zvolen Joe Biden.
Po zvolení Donalda Trumpa v roce 2016 dolar významně posílil, což je vidět na prudkém nárůstu křivky po dni voleb (označeném vertikální čarou). Trumpova politika, včetně zavedení tarifů, přispěla k posílení dolaru vůči ostatním hlavním měnám. Dolar po volbách posílil, což korespondovalo s očekáváním, že vyšší tarify a protekcionistická politika podpoří domácí ekonomiku.
Naopak po zvolení Bidena v roce 2020 dolar oslabil, jak je vidět na sestupné světlejší křivce. Trh zřejmě neočekával podobnou protekcionistickou politiku ani zavedení nových tarifů.,
Graf také u posledních dvou případů potvrzuje, že americké volby a politická očekávání mohou mít na hodnotu dolaru alespoň krátkodobý vliv. Zatímco Trumpovo zvolení vedlo k posílení dolaru díky očekávání protekcionistických opatření včetně tarifů, Bidenovo zvolení vedlo k opačnému efektu.
USA volby a dopad na sektory
Po volbách mohou politiky nového prezidenta pozitivně ovlivnit určité sektory. Akcie v sektorech jako letectví, obrana, finance a malé a střední podniky často rostou po nástupu republikánského prezidenta. Vítězství demokratického kandidáta obvykle prospívá sektorům zdravotnictví a zelené energie. Aktuální ekonomická situace a globální vývoj však mívají větší význam než politická příslušnost vítězného kandidáta. Příkladem mohou být lockdowny v době pandemie z roku 2020, které měly na finanční trhy větší dopad než volební programy kandidátů.
Opatření přijatá Bílým domem mohou mít dopad ale pouze tehdy, pokud je schválí zákonodárci. V posledních letech byl Kongres často rozdělený, takže pokud prezidentova strana ovládá Sněmovnu reprezentantů, nemusí nutně kontrolovat Senát, a naopak.
Rostoucí deficit bude problém, ať americké volby vyhraje kdokoliv
V roce 2025 také vyprší platnost zákona o snížení daní a pracovních míst (Tax Cuts and Jobs Act). V takovém případě to pro většinu domácností bude znamenat vyšší daně. Joe Biden by prodloužil současné znění zákona pro daňové poplatníky s příjmy pod 400 000 dolarů, Donald Trump tvrdí, že by se daný zákon nadále týkal všech a natrvalo. Pro oba kandidáty by tak do budoucna mohlo být složité najít náhradu za ušlé zisky z těchto daní, zejména v době kdy deficit roste.
Volby v USA: Jak volatilní jsou trhy během volebního roku?
Nejpřímějším dopadem amerických voleb na akciový trh je zvýšená volatilita. Volby přirozeně přináší nejistotu. Obzvláště, pokud je výsledek nepředvídatelný nebo existuje velká šance, že se politika dramaticky změní. Investoři obecně nemají rádi nejistotu a mohou se rozhodnout upravit nebo dokonce snížit pozice ve svých portfoliích, což vede ke zvýšené volatilitě na trzích.
Dle indexu VIX, který měří volatilitu trhu, dochází v měsících před volbami k jejímu výraznému nárůstu. Je to z velké části kvůli nejistotě ohledně budoucí politiky a směru, kterým se země bude ubírat. Historické údaje ukazují, že po ohlášení výsledků má volatilita tendenci opět klesat.
Závěr: Držte se své strategie a dlouhodobých cílů
Jak jsme si v tomto článku ukázali, větší vliv na finanční trhy má ekonomický a globální makroekonomický kontext než samotné výsledky voleb. Ano, volební výsledek může ovlivnit některé sektory a akcie daných firem, pokud vítězná strana získá většinu v Kongresu, ale investoři se často obávají výsledků voleb až příliš. Lepší by však bylo nepřikládat výsledkům takový význam. Historicky totiž mají výsledky voleb jen malý nebo žádný vliv na dlouhodobé investiční výnosy. Podle Darrella Spence, ekonoma z Capital Group, dostávají prezidenti příliš mnoho zásluh a příliš mnoho viny za stav americké ekonomiky a finančních trhů, zatímco existuje mnoho dalších faktorů, které ekonomický růst a tržní výnosy ovlivňují. Pro investory by mělo být důležitější držet se své investiční strategie a dlouhodobého cíle.
Investice ve výši 1 000 dolarů do indexu S&P 500 v době, kdy nastoupil Franklin D. Roosevelt, by dnes měla hodnotu téměř 22 milionů dolarů, bez ohledu na střídání osmi demokratických a sedmi republikánských prezidentů. Vstupovat a vystupovat z trhu jen na základě výsledků voleb, by mohlo vážně poškodit výnosy investora. I když politika může vyvolávat silné emoce, neztrácejte ze zřetele své dlouhodobé investiční cíle. Ekonomika zůstane zřejmě nejdůležitějším faktorem trhu.
Přečtěte si také:
Použité zdroje:
CNBC: Biden, Trump rematch: Here’s how the presidential election may disrupt the stock market (4. 6. 2024); www.cnbc.com/2024/05/22/biden-trump-rematch-how-the-presidential-election-may-disrupt-the-stock-market.html
CNN: It’s a presidential election year. Here’s what that could mean for your 401(k)(4. 6. 2024); edition.cnn.com/2024/05/07/success
/presidential-election-years-market-performance/index.html
J.P. Morgan Private Bank: Election year investing jitters? Considerations that could set you at ease (4. 6. 2024); privatebank.jpmorgan.com/nam/en/insights
/markets-and-investing/ideas-and-insights/election-year-investing-jitters-considerations-that-could-set-you-at-ease
LYNX: Investissements et élections US : faut-il s’inquiéter ? (4. 6. 2024); www.lynxbroker.fr/bourse/trading/trading-strategies/investissements-et-elections-us-faut-il-sinquieter/
LYNX: Impact van Amerikaanse verkiezingen op de beurs (4. 6. 2024); www.lynx.nl/beurs/beurs-koersen/beursinfo/impact-amerikaanse-verkiezingen-beurs-2/
Morgan Stanley: S&P 500 Index Returns In U.S. Presidential Election Years (4. 6. 2024); advisor.morganstanley.com/the-ernie-garcia-group/documents/field/e/er/ernie-garcia-group/S%26P%20500%20in%20
Presidential%20Election%20years.pdf
Chtěli byste obchodovat na burze? Otevřete si účet prostřednictvím online brokera LYNX. Obchodujte akcie, opce, futures nebo investujte do ETF. A to vše v rámci jednoho investičního účtu. Zjistěte více na: Online broker LYNX
