Obchodní plán: Praktický průvodce pro tvorbu obchodní strategie

Obchodování na burze je velmi specifická činnost, kterou lze jen těžko k něčemu přirovnat. Trader se v podstatě neustále pohybuje v prostředí vysoké nejistoty. Na trzích vládne nahodilost a chaos. Někteří proto neváhají burzovní obchodování označit za gambling podobný ruletě. Co je chaotické, nelze předvídat. Nelze-li to předvídat, nelze na tom systematicky vydělávat. Jednoduchý závěr. Tento závěr ale nepočítá s důležitou věcí. Nepočítá s předvídatelností našeho vlastního chování. Je pravda, že nikdo na světě neví, kam se trhy pohnou. Je ale pravda taky to, že ti, kdo na burze úspěšně obchodují, na ní neobchodují chaoticky a nahodile. Mají obchodní plán. Mají jasně definovaná pravidla svého chování a počínání, která zcela opakovaně aplikují. V každé situaci vědí, co mají dělat. Vědí to natolik přesně, že jejich chování je naprosto automatické. Jednají bez přemýšlení.

Trh je chaos a jedinou možností, jak do něj vnést pořádek, je spoutat své chování pravidly, která budeme dodržovat. Těmto pravidlům se říká obchodní plán či obchodní strategie. Co všechno takový plán obsahuje a jak by měl vypadat, si ukážeme v tomto článku.

Kdo by měl mít obchodní plán?

Začínající obchodník si sotva představí, co to obchodní plán je, natož pak, aby nějaký sám postavil. Obchodní plán (někdy označovaný jako obchodní strategie) je jednoduše řečenou soubor pravidel a direktiv, které popisují, jak se budeme v daných situacích jako trader chovat.

Dobře postavený a otestovaný obchodní plán je absolutně klíčový pro dosažení systematických výsledků. Jeho důležitost a propracovanost je tím kritičtější, čím častěji obchodujete. V případě, že jste spíše investor, který nakoupí jednou za několik let akcie a další roky je drží, pak je obchodní plán spíše něčím okrajovým. Než abyste trávili spoustu času jeho stavbou, budete se spíše zaměřovat na analýzu jednotlivých akciových titulů, abyste vybrali ten správný. Vaším plánem bude spíše určitá forma fundamentální analýzy akcií.

Jestliže jste ale vysokofrekvenční obchodník, swing trader, daytrader nebo skalper, měli byste dost přesně vědět, co děláte, kdy to děláte, jak to děláte a proč to děláte právě takhle. Váš plán by měl být docela hmatatelný a co nejpřesněji definovat všechny možné alternativy vašeho chování. Samozřejmě je rozdíl mezi tím, zda obchodujete ručně, diskréčně, nebo automaticky. Diskréční trading je vždy zanesen určitou mírou subjektivního vyhodnocení situací, které dává prostor s pravidly více hýbat. Automatizace toto z principu nedovoluje. Co je lepší a jak si vzít z obou světů to nejlepší, si ukážeme dále.

Co zohlednit při výběru obchodní strategie?

Obchodní strategie je něco, co asi nevymyslíte přes noc. Samozřejmě můžete se nechat inspirovat jinými, kteří na burze obchodují.  Podívat se, jak a co dělají, je určitě doporučeníhodné. Ale pamatujte na to, že ne vše se dá okopírovat. Koupit si kurz a myslet si, že se z vás stane ziskový trader, je bohužel velmi naivní.

To, že někdo obchoduje určitý systém a má na něm výsledky, ještě neznamená, že když začnete obchodovat stejně, budete mít výsledky taky. To by platilo pouze v případě plně automatizovaného obchodního strategie, který by vám někdo dal či prodal. Nikdo vám ale funkční automatizovaný systém nikdy nedá, takže tuto alternativu vynechme.

Podívejme se spíš na druhou možnost, na diskréční obchodování a na pět důvodů, proč není ani zdaleka zaručeno, že co jde jednomu, půjde i druhému:

Z čeho se obchodní plán skládá? 

Obchodní plán v principu nemusí být složitý. V podstatě se skládá z několika bloků. Vždy byste jako trader měli vědět:

Všechny tyto věci spolu samozřejmě souvisí a vzájemně se ovlivňují. Podívejme se nyní na jednotlivé části obchodního plánu trochu více pod lupou.

Chcete mít přehled o dění na světových burzách?

Vše, co potřebujete vědět do dalšího týdne, se dozvíte v LYNX Týdenním přehledu. Obdržíte jej každou neděli v 10:30.

Vstup do obchodu

Vstup je první a nejdůležitější část plánu. Je to nejdůležitější rozhodnutí, které jako trader děláte a musíte v tomto kroku mít zcela jasno. Čas, který máte na vstup do pozice, bude závislý na tom, jaký timeframe sledujete a obchodujete. Čím rychlejší timeframe, tím méně času na provedení vstupu je. Pro příklad: já obchoduji intradenní trhy na timeframu 2 minuty a čas, který mám na otevření pozice je v řádech několika desítek vteřin maximálně. Z toho jasně vyplývá, že musím mít poměrně jasno, kdy pozici otevřu. Čas přemýšlet příliš není. Viz. si můžete přečíst ve článku o intradenním obchodování.

To ale neznamená, že vstup nelze naplánovat dopředu. Naopak. Dobrý vstup byste měli plánovat. Opět záleží, jaký timeframe sledujete, ale určitě několik barů předtím, než vznikne vstupní situace, byste měli mít jasnou představu, co chcete vidět, abyste pozici otevřeli.

Každým vstupem se otevíráte určitému riziku. Obchodovat na burze bez rizika není možné, a to je potřeba si uvědomit. Jestliže otevřete obchod, otevřeli jste se riziku. Jak to riziko bude velké, byste měli vědět dopředu, ale obecně se nedoporučuje riskovat na obchod více než jednotky procent účtu.  Riziko a jeho výše zároveň může sloužit jako filtr pro otevření pozice. Je-li riziko příliš veliké, obchod odfiltrujete a neberete ho.

Způsob, jak do obchodu vstoupíte, je rovněž něco, co byste měli mít v plánu nadefinováno. Někteří tradeři (například já) vstupují do obchodu výhradně za limitní příkaz. Jiní naopak preferují market (tržní) pokyn. To je opět něco, co byste měli zvážit a měli byste vědět, jakým pokynem do obchodu vstupujete a proč.

Když obchoduji ručně, diskréčně, nikdy neotvírám pozici za market, ale klikám limitním pokynem do ceny, případně jen několik málo tiků od ní. Market pokyn má totiž jednu zásadní nevýhodu a tou je fakt, že nevím, na které ceně dostanu plnění. Protože obchoduji pro relativně krátké pohyby v trhu, a protože obchoduji intradenní trhy, které někdy bývají opravdu velmi rychlé, mohl bych při použití market pokynu dostávat nebezpečné skluzy v plnění. Jak vypadá takové intradenní obchodování v praxi, se můžete podívat na webinářích na toto téma.

LYNX Webinář: Úspěšné obchodování akcií optikou hodnotového investora

Obchoduji-li naopak plně automatizovaně, vždy vstupuji za market. Důvodem je hlavně jednoduchost, s jakou takový systém lze otestovat a provozovat. Limitní pokyn nemusí být vždy vyplněn, což mi nevadí, když u trhů sám sedím a vidím to. Můžu ho jednoduše zrušit. Do AOSu bych ale musel psát další logiku, pro případ, že pokyn nebyl vyplněn, pak ho rušit nebo posouvat a zbytečně bych zkresloval statistiku vstupní pravděpodobnosti. Nedělám to. AOS vstupuje za market.

K zapamatování: Vstup je nejdůležitější. Soustřeďte se na nalezení dobrých vstupních příležitostí.

Výstup z obchodu

Nejednou jsem se setkal s názorem, že výstup z obchodu je ještě důležitější, než vstup do něj. Není to ale pravda. Při letmém pohledu se to tak může zdát. Je to totiž teprve výstup, který z konkrétního obchodu udělá buď zisk, anebo ztrátu. Na druhou stranu „dobrý vstup“, nepotřebuje „dobrý výstup“- ten totiž přichází zcela automaticky. Má-li vstup edge, pak se trh statisticky vícekrát vydává k targetu, než ke stoplosu a výstup jako takový, není nutné nijak sofistikovaně řešit.

Výstup je funkcí vstupu.

Jako velmi problematické a neudržitelné, se naopak jeví vystupovat z obchodů velmi diskréčně a subjektivně. I když se někdy může podařit zasáhnout delší profity, nebo přežít větší otevřenou ztrátu, a nakonec z takového obchodu vybruslit třeba i se ziskem, je to spíše otázka náhody a štěstí, nikoliv schopností. Dříve nebo později přijde den, kdy to nevyjde. To je statistika. A v takovou chvíli můžete přijít o velkou část zisků.

Jednoduchý příklad. Řekněme, že máme ověřené a otestované, že konkrétní situace v trhu z 10 kliknutí sedmkrát udělá pohyb 100 USD naším směrem dříve, než aby ho udělala 100 USD proti nám. Risk i zisk je roven 1:1 – na každý obchod riskujeme stejně jako ztrácíme. Sedmkrát z deseti pokusů trefíme zisk, třikrát ztrátu. Jednoduše můžeme spočítat: 700 – 300 = 400. Z každých deseti obchodů bychom měli získat 400 USD (bez odečtení komisí). Jednoznačně velmi ziskový systém.

Proč je takový systém ziskový?

Rozhodně to není proto, že máme nějak dobře vyřešený výstup. Důvod je to, že máme vysokou pravdu na vstupu. Častější výstupy na profitu jsou prostě jenom logickým vyústěním často dobrých vstupů.

Naproti tomu se podívejme, když výstupy diskréčně řídíme. Jednou jsme v otevřené pozici a máme ztrátu -300 USD, necháme ji ale ještě chvilku být a obchod nakonec skončí +100 USD. Paráda. Podruhé jsme nezavřeli zisk +100 USD, ale necháme trh růst dál a zavřeme zisk +200 USD. Zase dobré rozhodnutí. Pak ale může přijít série obchodů, kdy nezavřeme +100 USD, a nezavřeme ani +200 USD, ale necháme trh ještě chvilku růst, abychom nakonec skončili na stoplossu. Nebo nezavřeme stoploss  -300 USD, protože „to předtím vyšlo“, ale co se nestane, trh ujede natolik že jsme najednou -1000 USD, nebo -2000 USD. A v určitý moment přijde dno a trh nás donutí ztrátový obchod uzavřít. A zpravidla na tom úplně nejhorším místě.

Další nevýhodu diskréčního řízení je jeho velmi špatná opakovatelnost. Obchodujete-li ručně, pak když jste v pozici, jste v otevřeném riziku a toto riziko, ať si to přiznáváte nebo ne, působí na vaše rozhodování a ovlivňuje vaše jednání. Vaše vnímání trhu není 100% čisté a objektivní. Je zaneseno subjektivní stavy strachu, chamtivosti, nervozity, frustrace a spoustou dalších emocí. Jen velmi málo lidí se dokáže od takových pocitů plně oprostit a jednat chladně racionálně a své rozhodnutí opakovaně realizovat bez chyb. Rozhodovat o tom, kde vystoupím, když už jste v otevřené pozici a v otevřeném riziku, je pozdě.

K zapamatování: Vždy byste měli vědět, kde vystoupíte, ještě dříve, než obchod vůbec otevřete.

Riziko na obchod

Riziko je téma, které se nese celým světem tradingu. Obchodování na burze je v podstatě neustálá práce s rizikem. Každý obchodní systém a každá obchodní strategie musí mít zakomponovanou dobrou práci s riskem. Práci s rizikem lze rozdělit do více kategorií podle toho, jak komplexní obchodník jste a co všechno obchodujete – můžete řídit rizika pro jednotlivé instrumenty, subsystémy, systémy, nebo celá portfolia. Vždy se to ale odvíjí od základního rizika a tím je riziko na obchod.

Jako trader obchodující konkrétní obchodní systém byste měli vědět, s jakým rizikem každý obchod berete. Pakliže obchod nezapadá do vašeho rizika, překračuje ho – neměli byste ho vzít. Riziko funguje v určitých chvílích jako filtr pro výběr vstupní situace. Na žádný obchod byste neměli riskovat více než několik málo procent svého účtu.

S rizikem souvisí i potenciál. Riziko definujete stoplossem, potenciál profit targetem. Riziko i potenciál  jsou dva břehy jedné řeky a pracovat musíte s oběma zároveň, jestliže snížíte riziko, zpravidla snížíte i potenciál, výnos. A naopak.

Riziko nemusí být vždy stejné pro každý obchod. Mělo by ale být předem známé a měli byste ho dodržet. Když půjde trh proti vám a cena se bude přibližovat ke stoplossu, neměli byste tím stoplossem posouvat. Je úplně normální, že vezmete stoploss. Stává se to všem a je to součástí plánu. Měli byste ale dostat takový stoploss, který předem definujete. Ne až ten, který jste předtím několikrát posunuli tak, že vznikla mnohem větší ztráta, než původně měla být.

To, že obchoduje s definovaným rizikem neznamená, že to riziko je fixní a neměnné. Naopak, vaše riziko by se mělo přizpůsobovat stavu trhu. Jestliže se do trhu vlije vysoká volatilita, nemůžete obchodovat se stejným rizikem jako tomu bylo, když byly trhy pomalé a líné. Měli byste mít poměrně konkrétní představu toho, jak riziko měnit. Dobrým pomocníkem na začátek může být délka jednotlivých úseček, anebo ATR indikátor, který jenom přepočítává průměrnou délku několika posledních úseček. Vidíte-li, že se ATR oproti předchozímu dni nebo týdnu zdvojnásobilo, měli byste zdvojnásobit stoploss – zdvojnásobit riziko. Úměrně tomu byste ale měli samozřejmě i zdvojnásobit profit.

Další možností, jak se přizpůsobovat měnícímu se charakteru trhu s ohledem na riziko, je měnit velikost pozice, kterou obchodujete. Když víte, že ve standardní volatilitě (kterou můžete snadno změřit pomocí zmíněného ATR) obchoduje např. 6 kontraktů futures, pak když se volatilita zdvojnásobí, nebudete zdvojnásobovat délku stoplossu, ale ponížíte objem pozice na 3 kontrakty. Stoploss tak můžete zachovat stejně dlouhý jako byl, když jste obchodovali 6 kontraktů, riziko zůstává stále stejné.

S rizikem a dělením pozice lze pracovat i tak, že pozici tzv. ředíte. Jde o to, že na určité ceně otevřete jen polovinu pozice, řekněme 3 kontrakty, a když pak jde trh proti vám, na úrovni stoplossu, přidáte další 3. Tím zprůměrujete vstupní cenu a posunete ji blíže té aktuální. Dáváte trhu větší prostor k tomu, aby se otočil do vašeho směru.

Ředění a dělení pozice má ale jednu zásadní nevýhodu a tou je nekonzistentnost zisků a ztrát. Když totiž budete pokaždé nejdříve otevírat jen polovinu pozice s tím, že na úrovni stoplossu nezavřete ztrátu, ale doplníte do 100 % objemu, budete dostávat stoplossy, které jsou v průměru větší, než jsou průměrné zisky. Stoploss totiž dostanete vždy jen tehdy, když máte 100 % objemu (třeba 6 kontraktů). Naproti tomu zisk můžete vzít s polovinou pozice, protože je možné, že cena hned po otevření 3 kontraktů půjde na profit. Stoplossy budou šestikontraktové, zisky budou tříkontraktové (a někdy šestikontraktové). Ředění je samo o sobě dosti problematické a musí se mu nastavit opět naprosto jasná pravidla kdy ano, a kdy ne.

K zapamatování: To jediné, co můžete na trhu řídit, je vaše riziko. 

Celkové riziko obchodního plánu

U rizika se zastavme ještě na chvilku. Řada, především začínajících traderů neví, jak si nastavit riziko celkového obchodování. S obchodováním pak skončí buď příliš brzo po pár ztrátových obchodech, nebo naopak obchodují, dokud účet zcela nevymažou.

Ani jeden z přístupů není dobrý.

Nejdůležitější pravidlo v investování a tradingu, které jako první začal prosazovat již Benjamin Graham říká, že musíte především ochránit svůj kapitál. Když přijdete o všechno a nebudete už mít s čím obchodovat, na burze jste skončili. Proto je velmi důležité si předem nastavit hranici, kam až jste ochotni v případě nepříznivých výsledků klesnout, než svůj trading přerušíte. Každý si to samozřejmě musí nastavit individuálně podle velikosti svého účtu, (resp. podle velikosti majetku, kterým disponuje) a podle stylu, který obchoduje.

Měli byste si skutečně upřímně odpovědět na otázku, kolik si můžete dovolit celkově ztratit, aniž by vás to příliš bolelo. Nemůžete si ale celkovou ztrátu nastavit příliš malou, protože vás bude u obchodování nepříjemně svazovat.

Budete-li například intradenně obchodovat s rizikem kolem 100 USD na jeden obchod a víte, že denně vezmete v průměru dva až tři obchody, celková ztráta nemůže být nastavená na pár set dolarů. To příliš malý prostor, ve kterém se nemůžete pohybovat. Vaše celková ztráta by v takovém případě měla být o řád větší, řekněme kolem 2000 – 3000 USD.

Tím že si předem nastavíte celkový stoploss, který je adekvátní vašemu přístupu. Máte jasnou hranici, kam až si dovolíte zajít a můžete se beze strachu pustit do boje.

Můžete totiž mít sérii ztrátových obchodů a dostat účet rychle na -500 USD. To ale ještě neznamená, že musíte skončit proto, že váš systém nefunguje nebo že ho neumíte realizovat. Možná jste zrovna měli trochu více smůly než štěstí. To se stává. Možná jste udělali pár drobných chyb. I to se může stát. Když ale po stodolarových stoplosech klesnete už o 2000 nebo 3000 USD, tak je jasně vidět, že je něco špatně. Je na čase se zastavit a hledat chybu.

Jestliže je pro vás celková ztráta 3000 USD hodně, pak musíte změnit přístup a obchodovat třeba jiné levnější trhy, nebo jiný méně agresivní přístup. To důležité je ale na live chvíli zůstat, obrušovat emoce a nepřestávat hned po pár nevydařených pokusech.

K zapamatování: Nastavte si celkovou ztrátu a nepřestávejte obchodovat, dokud na toto dno nenarazíte. 

Řízení pozice

Řízení pozice souvisí do určité míry s nastavením celkového trademanegemtu a s rizikem na obchod, o kterém jsme se bavili dříve. Co myslím pojmem „řízení pozice“? Myslím tím jednoduše zasahování do otevřeného obchodu – posouvání stoplossů a profit targetů.

Řízení pozice je tím problematičtější, čím kratší targety a stoplossy máte.

Jestliže obchodujete intradenní nebo skalpovací přístup, kde berete profit nebo stoploss během několik málo minut, pak pro řízení pozice prakticky není prostor a řídit byste ji neměli. Naopak je potřeba se zaměřit na vyhledávání dobrých vstupních příležitostí.

Jestliže obchodujete delší časové rámce, držíte pozici hodiny, nebo třeba i několik dní, pak je na její řízení čas a prostor a můžete se rozhodnout, jak s ní naložíte podle aktuálního vývoje.

To, jak pozici budete řídit by opět mělo mít jasná pravidla. Můžete stoploss přisunout na vstupní cenu poté, co trh urazí 50% vzdálenosti k profit targetu. Nebo můžete stoploss posunout na vstupní cenu, když uzavřete 50% pozice v zisku. Možností je spoustu. Řada takových instrukcí jde i nastavit přímo v platformě. Co byste určitě dělat neměli, je posouvat stoploss více do ztrátového území, když jde trh proti vám. To není řízení pozice – to je strach ze ztráty a neurotická snaha před ní utéct. I když to třeba někdy vyjde, celkově si vytváříte špatné návyky, kterých se budete muset časem zbavit.

Řízení pozice je celkově už pokročilejší přístup, ve kterém je spousta diskréčního rozhodování v době, kdy jste v otevřeném riziku. To je potřeba mít na paměti, protože jak jsme si řekli výše, jste-li v otevřeném riziku, vaše vnímání trhu zpravidla není zcela objektivní.

K zapamatování: Pozici řiďte podle jasných jednoduchých pravidel, které dokážete zopakovat.

Automatizovaný vs. diskréční obchodní strategie

Pokud jde o stavbu obchodní strategie, pak je vždy rozhodující, zda ji budete obchodovat ručně – diskréčně, nebo zda ji bude obchodovat počítač – automatizovaně. Názory na to, co je lepší, se různí, faktem ale je, že automatizace převládá a více než 80 % objemu na amerických burzách obchodují stroje.

Zda váš obchodní systém bude diskréční nebo automatický, záleží do velké míry na tom, zda umíte programovat. Pakliže neumíte, pak automatický obchodní systém příliš nepřipadá v úvahu. Je sice možnost, kdy některé platformy (nebo kurzy) nabízí, že vytvoříte AOS i bez znalosti programování – tam ale musíte počítat s tím, že jde z velké části o marketingový tah a rozhodně nebudete mít příliš velké vyjadřovací možnosti. Anebo můžete využít externí programátory – tam ale musíte počítat s tím, že neznáte kód a váš systém je trochu black box, a budete-li potřebovat jen malou změnu, opět budete muset někoho zaplatit. Řada obchodníků tak bude spíše začínat s nějakým diskréčním obchodním systémem.

Protože mám osobní zkušenosti s oběma mám několik komentářů. Nejsem sice profesionální developer, ale automatizaci se nějaký čas věnuji a doporučil bych to všem, kteří na burze aktivně zatím jen diskréčně obchodují. Rozhodně vás to posune o míle daleko. Doporučil bych ale vyvíjet skutečně v kódu, kde máte absolutní kontrolu nad vším. Nikoliv jen lepit dohromady nějaké předpřipravené moduly.

Automatický obchodní strategie vyniká na diskréčním, hlavně pokud jde o přesnost a rychlost exekuce. To může být někdy velká výhoda, jindy nevýhoda. Potřebujete-li něco přesně spočítat během krátké doby a provést vstup, lidská omezenost na to nestačí. V tomto ohledu je rozumné využít stroj, který bude dělat přesně to, co mu řeknete. Na druhou stranu jeho přílišná přesnost je někdy až na škodu. To, co člověk zcela správně odfiltruje jako šum, vyhodnotí počítač jako signál.

Diskréční obchodní strategie má oproti automatickému podle mého názoru výhodu hlavní výhodu v tom, že člověk dokáže relativně dobře číst kontext a stav trhu. Naprogramovat kontext je mnohem složitější než naprogramovat samotnou vstupní podmínku. Počítač je v tomto směru příliš rigidní. Nemá žádný cit. Nemá „historickou zkušenost“. Člověk se učí. Počítač ne. (Abych byl úplně přesný, počítač lze taky učit – viz machine learning algoritmy – ale to už zacházíme daleko do budoucnosti). Stále jsou určité věci, které se naprogramovat nedají.

Hlavní nevýhoda diskréčního obchodování je v tom, že může velmi snadno sklouznout v subjektivní vyhodnocování a až neorganizovaný chaos. Už jen tak základní věc jako je trend může mít spoustu interpretací. Základní price action formace – jakkoliv přesně je najdete definované, v reálném trhu je můžete mít problém rozpoznat, natož pak zobchodovat. Analýza volume, orderflow, time and sales a pokročilejší věci. Tam už subjektivita hraje v podstatě klíčovou roli.

Jak si vzít z obou světů to nejlepší?

Diskréční obchodník by se měl zaměřit na co nejpřesnější nastavení si pravidel. To je totiž přesně doména automatů – ty mají natolik jednoznačná pravidla, že je to až na škodu. Diskréční obchodní strategiev podstatě počítá s tím, že „pravidla se budou porušovat“. Pravidla jsou, musí být, ale jsou flexibilní, mají širší hranice. Jestliže automat bere denní high absolutně na tik přesně, pak diskréční obchodník bere někdy pár ticků pod, někdy pár tiků nad, podle toho, jak se mu to jeví.

Každý diskréční obchodní strategie ale musí mít velmi precizní práci s rizikem a s pozicí. Zde je možnost nechat se automatizací inspirovat opravdu hodně. Koneckonců i proto je standartně v platformách zabudovaný jakýsi poloautomatizovaný systém, kde lze snadno nastavit velikosti pozic, posuny stoplossů apod.

Příklad konkrétní obchodní strategie

Jak může vypadat konkrétní obchodní strategie si ukážeme nyní. Půjde pouze o jednoduchý ilustrativní příklad, na kterém si ukážeme výše popsané v praxi. Tato obchodní strategie patrně nebude ani trochu zisková a nedoporučuji ji nikomu live obchodovat. O ziskovost nám tu nejde, cílem je, abychom si ukázali, jak s jednotlivými principy pracovat.

Začněme vstupem. Vstupovat do long obchodu budeme chtít poté, co cena udělá tři rostoucí svíčky po sobě. Hledáme určitou price action formaci, kdy high i low aktuální svíčky je vyšší, než high i low svíčky předchozí, a to je vyšší než high i low té před ní. Graficky to vypadá nějak takto.

Vstupní moment je uzavření třetí rostoucí svíčky. Vstupujeme poté a jako vstupní pokyn používáme limit. Limitní cenu volíme několik ticků pod close posledního růstového baru. Kolik tiků pod close? To můžeme zatím nechat otevřené, máme diskréční pohled, takže jednou to mohou být dva ticky, jednou pět ticků, podle toho, jak jsou ty růstové bary dlouhé. Časem si to můžeme vyspecifikovat přesněji. Limitní pokyn (lmt) pokládáme nějak takto.

Knot tohoto baru, kde je šipka by by nás dostal do obchodu.

Stoploss a profit target nastavujeme pro jednoduchost v poměru 1:1 s tím, že stoploss pokládáme logicky pod low první růstové svíčky (bude dynamicky počítaný podle tržní volatility) a profit target je ve stejné vzdálenosti.

Další podmínka je, že pakliže by stop vycházel vzhledem k volatilitě příliš velký (nad 100 USD), obchod nebereme, odfiltrujeme ho jako nevhodný, přesahující naše riziko. Stoploss musí být vždy menší nebo roven 100 USD.

Budeme pozici řídit? Ano, budeme. V případě, že se cena dostane přes polovinu cesty k profit targetu, posouváme stoploss na vstupní cenu (tzv. BE break-even) a chráníme vstup.

V tuto chvíli už bychom obchodovali bez rizika a v nejhorším případě z něho vypadneme s nulou. To je v podstatě vše, co se týče vstupu a řízení obchodu.

Pak bychom si ještě nadefinovali risk management. Částečně jsme to již udělali, když jsme zvolili, že nebudeme brát obchod, který má riziko větší než 100 USD. Teď si ještě nadefinuejeme, že denně nechceme ztratit více než 300 USD. To znamená, že v maximální volatilitě, při níž bychom museli nastavit maximální riziko 100 USD, můžeme vzít maximálně tři stoplossy za sebou. Pak s obchodováním končíme ať se děje cokoliv. Stejně tak si můžeme nastavit, že když naobchodujeme profit 300 USD, pro ten den končíme.

Nakonec si nadefinujeme celkové riziko, se kterým budeme obchodovat. Jsme ochotní ztratit 3000 USD. Víc ne. Stane-li se to, skončíme a budeme hledat, kde děláme co špatně a jak svůj plán upravit.

A to je vše. Takto nějak může v obrysech vypadat jednoduchá obchodní strategie – jednoduchý obchodní plán.

Univerzální obchodní plán neexistuje

Samozřejmě, že je možné obchodní plán výrazně více zkomplikovat. Můžeme se ptát na kontext, ve kterém budeme obchodovat long a ve kterém short. Možná budeme chtít long obchodovat jen v trendu. Ale jak poznáme trend? Možná z nějakého vyššího rámce, nebo pomocí EMA (klouzavé průměry). Můžeme si dát další podmínku, že vstupujeme jen, když je v trhu určité volume anebo, když ty tři konrétní bary mají určité volume.

Nebo si nastavíme časy, kdy obchodujeme a kdy ne. Například, že obchodujeme jen první dvě hodiny po otevření trhu a jindy ne. Nebo že obchodujeme celý den, ale ne v průběhu “amerického oběda”.

Různých kombinací a permutací je nespočet a každý si musí najít ty své. Ty si pak musí buď napsat nebo nějak vštípit ho hlavy, zapamatovat a na trhu otestovat. V principu je to velmi jednoduché, teoreticky jednoduché. Prakticky je to ovšem složitější.

Svůj obchodní plán byste si měli vždy nejprve otestovat. Nejdřív klidně na statických grafech, abyste se naučili situace správně rozpoznat a vyhledávat. Následně se je naučte vyhledávat na demu, když se trhy pohybují. A nakonec živě (live). Tam pak do hry vstupuje psychika, která i s dobrým plánem umí solidně zacvičit. Ale to už je jiný příběh.

Přečtěte si také:

Akcie Meta v roce 2025: Vyplatí se sázka na AI?

Akcie Coinbase v roce 2024 vzrostly o 119 %. Co bude dále?

Akcie MicroStrategy žene vzhůru bitcoin: Jde o spekulativní investici?

Jak si vedou akcie ČEZ po snížení fixních cen?