Párové obchodování akcií: Skrytá strategie velkých hráčů

Instrumentů, které můžeme na světových burzách obchodovat, je nepřeberné množství. Od měnových párů, přes akcie, opce až po futures kontrakty. Každý instrument má svoje charakteristiky, rizika i potenciál zisku. Pro začínajícího tradera jsou nejsnáze srozumitelné akcie: koupím-li akcii, kupuji podíl v dané společnosti. Když se daří, hodnota akcie stoupá. Když se dařit přestane, hodnota akcie (společnosti) klesá. S trochou předvídavosti a zájmu o obor je možné sledovat trendy a tímto jednoduchým způsobem na obchodování vydělávat.

Co ale s neočekávanými událostmi, které otřesou celým (nejen tradingovým) světem? Útok na WTC v New Yorku, finanční krize v roce 2008, Brexit? To jsou události, které srazí světové burzy na kolena a připraví tradera o pracně nastřádaný profit, případně o celý účet.

Každý profesionální obchodník ví, že řízení rizika je základem dlouhodobé prosperity. Banky a investiční fondy po celém světě štědře platí týmy odborníků, které mají za úkol jediné: minimalizovat rizika, minimalizovat rizika a ještě jednou: minimalizovat rizika! Stabilní strategie vydělávající pár procent ročně je pro profesionála neporovnatelně lepší, než agresivní skalpování, které sice dokáže vydělat 100 % za měsíc, ale také může za pár dní zruinovat účet… Se strategií, která spolehlivě vydělá 5 % ročně, je výše absolutního zisku jen otázkou kapitalizace.

Obchodování akciových párů, které Vám v tomto článku představím, je strategie, která by rozhodně neměla uniknout Vaší pozornosti. Čtěte dále a dozvíte se následující:

• Historie párového obchodování – strategie, o které velké banky nemluví nahlas
• Co to je párové obchodování akcií?
• Kolik obchodních příležitostí nabízí párové obchodování akcií?
• Jak automatizovat párové obchodování?
• Jakou mohou mít akciové páry výnosnost?

Párové obchodování akcií – Strategie, o které velké banky nemluví

Bankovní domy hledají spolehlivé a stabilní strategie obchodování na burze již od počátků své existence. V průběhu let byly popsány desítky a stovky metod, více či méně úspěšných. Některé strategie fungovaly pouze krátce, některé vydělávají již desítky let. Jednou z dlouhodobě fungujících strategií je párové obchodování akcií neboli statistická arbitráž.

Statistická arbitráž byla teoreticky popsána již v 50. letech australským investorem a manažerem hedgeového fondu Alfredem Winslow Jonesem. Praktického nasazení se ale dočkala až s nástupem výkonných počítačů, které umožnily v reálném čase zpracovávat ohromné objemy dat a vyhledávat ziskové akciové páry. Boom strategie tak přišel až v 80. letech díky Gerry Bambergerovi, Nunzio Tartagliovi a jejich týmu expertů z Morgan Stanley.

V roce 1987 oznámila společnost Morgan Stanley, že na automatizovaných systémech Tartagliova týmu vydělala 50 milionů dolarů, což byl na tehdejší poměry nepředstavitelný zisk. Přestože byla skupina v roce 1989 rozpuštěna, akciové páry zůstaly jedním z pilířů obchodní strategie banky. Postupem času, jak se detaily strategie dostávaly k širší veřejnosti, se akciové páry staly jednou z nejpopulárnějších neutrálních strategií vůbec. Dnes tvoří základ obchodního portfolia profesionálních obchodníků, bank a fondů na celém světě.

Co to je párové obchodování akcií

Koncept párového obchodování je překvapivě jednoduchý: Najdeme dvě akcie, jejichž poměr cen je dlouhodobě stabilní a spekulujeme na to, že zůstane stabilní i nadále. Jinými slovy: vychýlí-li se (dlouhodobě stabilní) poměr cen mimo obvyklý rozsah, spekulujeme na to, že se po čase opět vrátí k normálu.

Na obrázku níže vidíme příklad dvou vysoce korelovaných akcií – SMLP a ENLC (obě akcie pocházejí z odvětví distribuce zemního plynu). Vidíme, že ceny akcií mají velice podobný průběh.

Při obchodování akciových párů tedy nespekulujeme na pohyb ceny jedné akcie, ale na relativní pohyb cen dvou akcií (páru) vůči sobě – návrat krátkodobě vychýleného poměru cen zpět k dlouhodobému normálu. V příštím díle našeho seriálu si podrobně popíšeme, v čem přesně je tento přístup lepší než obchodování akcií samostatně. V tuto chvíli se zaměříme na praktické aspekty párového obchodování.

V praxi probíhá párový obchod tak, že v jeden okamžik nakoupíme podhodnocenou akcii a nadhodnocenou prodáme. Jestliže se předpoklad opětovného sblížení cen potvrdí (což máme statisticky ověřené), inkasujeme profit. Je lhostejné, jestli je tento profit generován růstem podhodnocené akcie, poklesem nadhodnocené nebo libovolnou jinou kombinací pohybu cen. Podstatné je, že pokud se rozdíl v cenách sníží, inkasujeme profit.

Pro lepší pochopení uvádíme obrázek, kde je zjednodušeně zobrazen princip obchodování rozdílu v cenách akcií. Rozdíl v cenách akcií je v tomto případě zjednodušeně vyjádřen jen jako prostý rozdíl cen akcií (existuje totiž hned několik způsobů, jak tento rozdíl vyjádřit). Opět uvádíme ukázku na akcích SMLP a ENLC:

Je těžké uvěřit, že tak jednoduchá strategie, založená výhradně na Close cenách a jejich chování v minulosti může vydělávat peníze. Pokud by byly akciové trhy 100% efektivní, nemohlo by být obchodování akciových párů profitabilní. Ale reálné chování trhů má k ideálu daleko a tak tato strategie přináší konzistentní zisky s minimálním rizikem již více než 40 let. Ve skutečnosti právě samo párové obchodování přispívá k efektivitě trhu – odtud název “statistická arbitráž”.

Kolik obchodních příležitostí nabízí párové obchodování akcií?

Akciový pár může být složen z libovolné dvojice akcií. S ohledem na zajištění rizika proti dopadům fundamentálních zpráv (podrobněji v příštím díle) se však zpravidla volí akcie ze stejného sektoru ekonomiky. Je pochopitelné, že pár složený z akcií dvou společností podnikajících ve stejném odvětví bude lépe zajištěn před než pár složený z akcií dvou zcela nesourodých firem.

Z veřejných zdrojů dostupných můžeme snadno sestavit seznamy akcií rozdělených do jednotlivých sektorů. V rámci akcií obchodovaných na burze NYSE a NASDAQ se dle zvolené podrobnosti dostaneme k 8 až 140 sektorům, čítajících cca 6500 akcií. I při nejjemnějším rozdělení (nejvíce sektorů) dostáváme 340.000 potenciálních akciových párů!

Jak automatizovat párové obchodování?

Párové obchodování je principiálně jednoduché, vyžaduje však velký hrubý výpočetní výkon. V jednu chvíli je třeba sledovat desítky až stovky akciových párů, vyhodnocovat jejich obchodní model a v případě signálu ke vstupu/výstupu přesně a bezchybně exekuovat patřičné příkazy.

Dobrá zpráva je, že existuje software, který všechnu práci odvede za vás. Po prvotním nastavení programu, je obchodování minimálně časově náročné – většinou stačí 10 minut denně, před zavřením trhů.

Jakou mají akciové páry výnosnost?

V rámci spolupráce s QuantOn Solutions obchodujeme akciové páry v partnerství s brokerem LYNX. Od června 2017 do konce ledna 2019 má tato strategie celkové zhodnocení 12,5 % s maximálním drawdownem 11 %.  Průměrné roční zhodnocení této strategie je tedy 7,9 %.

Velký počet obchodů, konkrétně 1611, zajišťuje velmi vysokou statistickou relevantnost výsledků. Jak vidíte z ilustrace, strategie je zcela v souladu s backtestovanými výsledky, neboť se její výkonnost nachází přesně uprostřed konfidenčního intervalu. Velkou výhodou této strategie rovněž je, jak již bylo řečeno, že se jedná o tržně neutrální strategii. Je to tedy strategie, která je absolutně nekorelovaná s výkonností celkového trhu akcií v USA.

Jedná se proto o zajímavý potenciální doplněk do Vašeho portfolia, neboť tradiční investiční přístupy v podobě investování do akcií, dluhopisů, nemovitostí v turbulentních dobách a krizích nezajišťují dostatečnou diverzifikaci, neboť tyto aktiva mají tendence se v době hospodářských krizích chovat velmi korelovaně.

Právě tedy principiálně obchodování kvalitní strategie akciových párů může být skvělou strategií, která Vám může potenciálně zajistit zhodnocení “za každého počasí” v dlouhodobějším horizontu. A právě v tom tkví její značný potenciál.