Úrokové sazby centrálních bank
Zde najdete aktuální úrokové sazby centrálních bank po celém světě (Evropská centrální banka, FED, Bank of England, Bank of Japan a další).
Centrální banky určují úrokové sazby pro danou zemi či měnovou oblast. Úroková sazba je sazba, za kterou si banky od centrální banky půjčují peníze. Pro členské státy EU stanoví úrokovou sazbu Evropská centrální banka (ECB). V USA tuto odpovědnost přebírá Federální rezervní systém (FED) a například v Japonsku to je Bank of Japan (BoJ).
Přehled aktuálních úrokových sazeb pro rok 2024
Následující tabulka nabízí přehled úrokových sazeb nejdůležitějších centrálních bank.
| Leitzins | Centrální banka | Země/Region | Aktuální úroková sazba | Změna | Předchozí úroková sazba | Poslední změna |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Americká základní úroková sazba | FED | Spojené státy | 4,50 % | Down ↘ | 4,75 % | 18.12.2024 |
| Australská základní úroková sazba | RBA | Austrálie | 4,35 % | Up ↗ | 4,10 % | 08.11.2023 |
| Brazilská základní úroková sazba | BACEN | Brazílie | 12,25 % | Up ↗ | 11,25 % | 11.12.2024 |
| Britská základní úroková sazba | BoE | Velká Británie | 4,75 % | Down ↘ | 5,00 % | 07.11.2024 |
| Chilská základní úroková sazba | Banco Central | Chile | 5,00 % | Down ↘ | 5,25 % | 17.12.2024 |
| Čínská základní úroková sazba | PBC | Čína | 3,10 % | Down ↘ | 3,35 % | 21.10.2024 |
| Dánská základní úroková sazba | Nationalbanken | Dánsko | 2,75 % | Down ↘ | 3,00 % | 12.12.2024 |
| Evropská základní úroková sazba | EZB | Evropa | 3,15 % | Down ↘ | 3,40 % | 12.12.2024 |
| Indická základní úroková sazba | RBI | Indie | 6,50 % | Up ↗ | 6,25 % | 08.02.2023 |
| Izraelská základní úroková sazba | BOI | Izrael | 4,50 % | Down ↘ | 4,75 % | 01.01.2024 |
| Japonská základní úroková sazba | BoJ | Japonsko | 0,25 % | Up ↗ | 0,10 % | 31.07.2024 |
| Kanadská základní úroková sazba | BOC | Kanada | 3,25 % | Down ↘ | 3,75 % | 11.12.2024 |
| Mexická základní úroková sazba | Banxico | Mexiko | 10,25 % | Down ↘ | 10,50 % | 15.11.2024 |
| Novozélandská základní úroková sazba | RBNZ | Nový Zéland | 4,25 % | Down ↘ | 4,75 % | 27.11.2024 |
| Norská základní úroková sazba | Norges Bank | Norsko | 4,50 % | Up ↗ | 4,25 % | 14.12.2023 |
| Polská základní úroková sazba | NBP | Polsko | 5,75 % | Down ↘ | 6,00 % | 04.10.2023 |
| Ruská základní úroková sazba | CBR | Rusko | 21,00 % | Up ↗ | 19,00 % | 25.10.2024 |
| Saúdskoarabská základní úroková sazba | SAMA | Saúdská Arábie | 5,25 % | Down ↘ | 5,50 % | 07.11.2024 |
| Švédská základní úroková sazba | Riksbank | Švédsko | 2,50 % | Down ↘ | 2,75 % | 19.12.2024 |
| Švýcarská základní úroková sazba | SNB | Švýcarsko | 0,50 % | Down ↘ | 1,00 % | 12.12.2024 |
| Jihoafrická základní úroková sazba | SARB | Jihoafrická republika | 7,75 % | Down ↘ | 8,00 % | 22.11.2024 |
| Jihokorejská základní úroková sazba | Bank of Korea | Jižní Korea | 3,00 % | Down ↘ | 3,25 % | 28.11.2024 |
| Česká základní úroková sazba | CNB | Česko | 4,00 % | Down ↘ | 4,25 % | 07.11.2024 |
| Turecká základní úroková sazba | CBRT | Turecko | 50,00 % | Up ↗ | 45,00 % | 21.03.2024 |
| Maďarská základní úroková sazba | MNB | Maďarsko | 6,50 % | Down ↘ | 6,75 % | 24.09.2024 |
Úrokové sazby centrálních bank
Úroková politika je důležitým nástrojem centrálních bank, který má vliv na úroveň úrokových sazeb. Změna základní úrokové sazby, kterou centrální banka účtuje ostatním komerčním bankám, se používá k řízení poptávky po investičních půjčkách od firem, stejně jako k řízení poptávky po spotřebitelských úvěrech od domácností.
Aktuální vývoj úrokových sazeb poskytuje informace o současné ekonomice. Zvýšení úrokových sazeb centrální banky zpravidla vede ke zvýšení úrokových sazeb ostatních finančních institucí, což vede ke snížení poptávky po úvěrech. Snížení úrokové sazby stimuluje ekonomiku a vede ke zvýšení poptávky po úvěrech od domácností a firem.
Centrální banky však nepoužívají úrokové sazby jen jako nástroj pro regulaci poptávky po penězích v dané zemi či měnové oblasti. Jde také o důležitý nástroj, který ovlivňuje hodnotu měny a má tak dopad na dovoz a vývoz. Při zvýšení úrokové sazby stoupá směnný kurz. To oslabuje vývoz, zatímco dovoz zlevňuje. Snížení úrokových sazeb může naopak posílit vývoz, protože zahraniční společnosti mohou díky lepšímu směnnému kurzu levněji nakupovat zboží a služby. Dovoz se však pro danou zemi zdražuje.
Základní úroková sazba centrální banky ovlivňuje hypotéky, úrokové sazby a jiné půjčky, které banky nabízejí svým zákazníkům. Poslední pár let se však stávala situace, kdy komerční banky nereagovaly na změnu základní úrokové sazby tak, jak se předpokládalo. Například v říjnu roku 2008 Evropská centrální banka snížila úrokové sazby, ale nabízené úvěrové úrokové sazby komerčních bank tuto změnu nereflektovaly.
Centrální banka má i jiné nástroje než úrokové sazby, kterými může kontrolovat výši inflace a cenovou stabilitu. Jedním z takových nástrojů je nákup dluhopisů a kvantitativní uvolňování. Při kvantitativním uvolňování nakupuje centrální banka finanční aktiva (zpravidla vládní dluhopisy) od ostatních komerčních institucí. Dochází ke zvyšování ceny těchto aktiv a snižování jejich výnosu. Současně s tím se zvyšuje nabídka peněz v oběhu.
6 nejdůležitějších centrálních bank
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka byla založena v roce 1998 a sídlí ve Frankfurtu and Mohanem. Jedná se o instituci, která určuje klíčové úrokové sazby pro všechny členské státy eurozóny. Na pravidelných zasedáních se rozhoduje o snížení nebo zvýšení úrokových sazeb tak, aby se zabránilo přílišným výkyvům cen a zajistila se stabilita eura. Evropská centrální banka si klade za cíl udržet inflaci pod 2 % ročně.
Rozhodnutí Evropské centrální banky nemají dopad jen na země eurozóny, ale také na finanční trhy. Každá změna v úrokových sazbách má dopad na ekonomiku, a to má vliv i na cenu akcií, dluhopisů atd. Finanční svět je změnou úrokových sazeb tedy také ovlivněn. Z tohoto důvodu se pořádají setkání nejdůležitějších centrálních bank.
Federální rezervní systém (FED)
Federální rezervní systém sídlí ve Washingtonu, D.C. V jeho čele stojí sedmičlenná rada, kterou jmenuje americký prezident. Součástí FEDu je 12 regionálních centrálních bank s vlastním vedením. Cílem FEDu je zajistit měnovou stabilitu, vysokou zaměstnanost a nízké dlouhodobé úrokové sazby.
K tomuto účelu byla zřízena Federal Open Market Committee (FOMC), která je složena z 12 členů a může rozhodovat o změnách klíčových úrokových sazeb, případně o zásazích do devizového trhu.
Švýcarská národní banka (SNB)
Jedná se o švýcarskou centrální banku, která sídlí v Bernu a v Curychu. Je zodpovědná za klíčové úrokové sazby a zajišťuje stabilitu finančního systému a švýcarského franku (CHF).
Bank of Japan (BoJ, Nippon Ginko)
Jedná se o japonskou centrální banku, která sídlí v Tokiu. V jejím čele stojí devítičlenná rada, kterou vede generální ředitel. Bank of Japan je jednou z nejdůležitějších centrálních bank na světě, která se účastní mezinárodních diskusí a setkání s ostatními centrálními bankami. Také jménem vlády provádí mezinárodní bankovní operace.
Bank of England (BoE)
Jedná se o centrální banku Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, která sídlí v Londýně. Stará se o úrokové sazby a monetární politiku. Zajišťuje také stabilitu britské libry (GBP), finanční stabilitu a spravuje zlaté rezervy.
Čínská lidová banka (PBC, PBoC)
Jedná se o čínskou centrální banku se sídlem v Pekingu. Tato banka si prošla zdlouhavým procesem, kdy plnila i roli komerční banky, přestože byla pouze výkonným orgánem státu. Přestože nadále podléhá státní radě, je dnes považovaná za centrální banku v pravém slova smyslu. Určuje úrokové sazby v Číně a dohlíží na stabilitu čínského juanu (CNY).
