Kam investovat: Vlastní portfolio ETF nebo aktivně řízený fond?

Co jsou podílové fondy

Podílové fondy jsou aktivně řízené fondy, které jsou založeny a řízeny investičními společnostmi.  Jednotliví investoři do podílového fondu investují nákupem podílových listů. Tyto finanční prostředky pak investiční společnost investuje na finančních trzích dle předem určené strategie a zhodnocuje investice. Každý podílový fond má svého manažera, nebo skupinu manažerů, kteří fond spravují a snaží se dosáhnout zhodnocení, podle strategie fondu. Může se jednat o maximální zhodnocení, nebo například více defenzivní plán. Investor poté získává výnos z rozdílu mezi nákupem a prodejem podílových listů a odečtení poplatků. Podílové fondy mohou být otevřené a uzavřené. Otevřený fond má povinnost odkupovat podílové listy zpět za jejich aktuální kurz a tím umožnit vystoupení z fondu. Naproti tomu uzavřený podílový fond takovou povinnost nemá.

Co jsou ETF

ETF pochází z anglického “Exchange Traded Fund”. Jedná se tedy o fondy obchodované na burze. Oproti podílovým fondům se jedná o pasivně spravované fondy. ETF většinou kopíruje vývoj nějakého indexu, například S&P 500. Fond obchodovaný na burze (ETF) je druh cenného papíru, který zahrnuje  určitou sbírku cenných papírů – například akcií. ETF jsou v mnoha ohledech podobné podílovým fondům; jsou však kotovány na burzách a obchoduje se s nimi podobně jako s akciemi po celý burzovní den.

Výzkumy zabývající se ETF vs. aktivně řízenými fondy

Z reportu *SPIVA, vyplývá, že méně než 20 % správců aktivně řízených fondů dokázalo překonat algoritmus ETF. V praxi většina investorů diverzifikuje své riziko do více aktivně řízených fondů, a tudíž je nemožné celkovou efektivitu měřit podle univerzálního měřítka. Co si tedy můžete odnést z „aktivní vs. pasivní“ debaty, pokud právě přemýšlíte, jak investovat váš disponibilní kapitál?

Renomovaný americký ekonom Rick Ferri nedávno provedl průkopnickou studii, která porovnává aktivní a pasivní portfolia (tj. typ, který zahrnuje ETF). Při tomto výzkumu Ferri spolupracoval s produktovým manažerem společnosti Betterment Alexem Benkem, přičemž oba vzali v úvahu skutečné výsledky za předem stanovené období.

Velké množství aktivně řízených fondů je předčasně zavřeno, či sloučeno v důsledku špatného vedení. Problém je, že investoři samozřejmě předem nevědí, které aktivně řízené fondy to budou, a tudíž jsou vystaveni velkému riziku. Ferri tuto skutečnost zohlednil a svá data čerpal z databáze „Survivor-Bias-Free US Mutual Fund“ od respektované společnosti CRSP (Center for Research in Security Prices), spravované University of Chicago Booth School of Business. Ferri a Benke publikovali svou metodiku v knize “A Case for Index Fund” z roku 2013.

Cílem výzkumu bylo zhodnotit šance aktivně řízených portfolií na překonání ETF za specifických níže uvedených podmínek. Výzkum vycházel pouze z dat z USA, ale ze studie opakovaně vyplývá, že tyto vzorce lze většinou aplikovat i na jiné rozvinuté trhy.

Pasivní portfolia vs. aktivní portfolia

Ferri srovnal portfolio tří ETF s 5 000 velkými aktivně řízenými portfolii. Každé aktivní portfolio se skládalo ze tří náhodně vybraných aktivně řízených fondů cílených na stejné třídy aktiv. Jednalo se z 60 % o americké a mezinárodní akcie a ze 40 % o americké dluhopisy s investičním ratingem. V případě, že byl nějaký fond uzavřen, nebo sloučen, nahradil ho Ferri jiným, v té době dostupným aktivně řízeným fondem.

Výsledek: 83 % aktivně řízených fondů dospělo k nižšímu zhodnocení než americké ETF. Průměrná výkonnost ztrátových aktivních portfolií ročně činila -1,25 % po dobu 16 let. Průměrná výkonnost zbylých 17 % aktivních portfolií, která zhodnocení překonala, byla 0,52 %. Vzhledem k tomu, že je předem prakticky nemožné s jistotou předvídat, které fondy budou ziskové, poměr rizika a potenciálního zhodnocení je v případě aktivně řízených fondů velmi nepřívětivý.

Vítězí pasivní portfolia ve všech časových horizontech?

Pasivní portfolia byla postavena proti aktivně řízeným portfoliím ve třech nezávislých 5letých horizontech a následně za jedno 15leté období. Výsledek? Pasivní portfolia dominovala v 66 % – 86 % v každém možném časovém horizontu. Ferriho závěr: čím delší je váš časový rozvrh, tím výhodnější je pasivní portfolio vůči aktivně řízenému fondu.

Mohou aktivně řízené fondy dosáhnout lepšího výkonu ve specifických tržních podmínkách?

Ferri testoval často opakovanou hypotézu, že aktivně řízené fondy obecně pracují dobře na menších kapitálových trzích a rozvíjejících se trzích. V tomto scénáři byla proti sobě postavena pasivní portfolia sestavená z 5 a 10 aktiv proti jejich aktivně řízeným ekvivalentům. Třídy aktiv byly stejně vyváženy.

Výsledek: 88 % aktivně řízených portfolií s 5 třídami aktiv bylo méně efektivních, než jejich pasivní alternativy a stejně tak v případě 90 % aktivně řízených portfolií s 10 třídami aktiv. Průměrná roční výkonnost aktivních portfolií pro 5 a 10 aktiv byla -1,1 % a -0,93 %. Průměrná roční výkonnost zbývajících aktivních vítězů byla 0,44 % a 0,29 %. Exaktní data tedy rozptýlila mýtus, že lidský faktor manažerů aktivně řízených fondů je benefitem na specifických trzích.

Mohou investoři diverzifikovat riziko mezi více aktivně řízených fondů?

Mnoho investorů obvykle diverzifikuje své investice do více aktivně řízených fondů na jednu třídu aktiv, za účelem kompenzace rizika. Ferri posoudil tuto strategii porovnáním pasivního portfolia a aktivních portfolií, které používaly 1,2 nebo 3 aktivně řízené fondy na jednu třídu aktiv.

Výsledek: Diverzifikace správce fondu je špatná strategie. Čím více aktivně řízených fondů portfolio obsahuje, tím horší jsou výsledky:

• 1 aktivní fond na jednu třídu aktiva = 83% pravděpodobnost horšího výkonu než u pasivního portfolia
• 2 aktivní fondy na jednu třídu aktiv = 87% pravděpodobnost horšího výkonu než u pasivního portfolia
• 3 aktivní fondy na jednu třídu aktiv = 91% pravděpodobnost horšího výkonu než u pasivního portfolia

ETF vs. specifické akcie

Někteří lidé jsou přesvědčeni, že mohou překonat zhodnoceni na ETF výběrem silných akcií. Ale výsledky hovoří o opaku. Údaje z Ferriho výzkumu ukazují, že manažeři aktivně řízených fondů neuspějí v obtížných tržních podmínkách, i přes dogma, že lidský faktor zkušeného investora na trhu obecně znamená výhodu.

Někteří lidé mohou mít štěstí v sázce na toho správného z malé skupiny úspěšných. Marginální přínos v porovnání s obrovským rizikem sázky na toho špatného však nehraje aktivně řízeným fondům do karet.

Navíc, jak rozhodnete, který aktivně řízený fond bude v budoucnosti úspěšný? Důvod, proč musí každý produkt podílových fondů své potenciální klienty varovat větou: “Výkony z minulosti nejsou zárukou budoucích výsledků.” Je více než opodstatněný. Zpráva SPIVA odhaluje, že pouze zlomek aktivně řízených fondů si dokáže konzistentně udržet své zisky po dobu delší než 3 roky.

Čísla hrají ve prospěch pasivních ETF

Ferriho studie dospěla ke stejnému závěru, jako mnoho dalších menších studií o výkonnosti podílových fondů před ní. Většina investorů zhodnotí své finance lépe s pasivním portfoliem. Výhoda se navíc zvyšuje s navyšováním finančních prostředků, aktiv a času.

Všechny tyto faktory hrají do karet pasivním portfoliím, jelikož pasivní portfolio je více než jen prostý součet jeho částí.