Finanční krize kvůli cenovým bublinám. Je Bitcoin bublina rizikem?

Titulky New York Times v posledních měsících často nadnášejí otázky, zda se blíží další finanční krize.

Světová ekonomika donedávna stále rostla než přišla černá labuť zvaná koronavirus.. Zdá se, že hlavní světové orgány se z minulosti poučily a tvorbou cenových bublin se nenechají zaskočit.

Nebo tomu tak není? Poukazuje propad Bitcoinu na počátek další éry nebo se nemáme čeho obávat? A co koronavirová krize?

V tomto článku se společně podíváme, jak funguje vytváření cenových bublin a proč nás může ohrozit. Budeme se také zabývat výše zmíněným Bitcoinem, na kterém si ukážeme vliv cenových bublin na celou ekonomiku.

Cenová bublina

Finanční či ekonomická krize v minulém desetiletí otevřela diskusi po celém světě. Řeší se, jak krizím předcházet, jak identifikovat finanční bublinu před jejím prasknutím a zda je to vůbec možné. Pojmy jako akciová bublina či dluhopisová bublina novináři často skloňují. Ještě větší haló v posledním roce rozvířil Bitcoin a kryptoměny obecně.

Mluví se o bitcoinové bublině. Česká národní banka pak řeší trh nemovitostí, zda jsou ceny nemovitostní nadhodnoceny a zda se v České republice nevytváří nemovitostní bublina. Cenové bubliny jsou vskutku aktuální téma.

Co je to cenová bublina?

Pojďme si ale nejprve vysvětlit, co to vůbec cenová bublina je. Bublina je situace na trhu, kdy tržní cena aktiva neodpovídá fundamentům. Cena je nadhodnocena, a to často v důsledku davového optimismu. Tento vjem mohou investoři získat na základě pozitivních událostí, novinek a působením emocí na trhu. Investoři očekávají vysokou návratnost v budoucnu. V důsledku pak dochází k navyšování cen, které se ale odlišují od reality.

Růst cen či jejich udržení na vysoké úrovni netrvá věčně. V případě, že trh mění názor, ceny prudce klesnou. V takovém momentě bublina splaskává. Je velmi nelehké rozpoznat tvořící se bublinu. Často jsou tyto situace identifikovány ve velmi pozdní fázi či dokonce až zpětně

Základní znaky cenové bubliny

• Tržní cena je vyšší než cena odpovídající fundamentům
• Bublinu vytváří novinka na trhu
• Datum návratnosti investice je datován v (blízké) budoucnosti
• Bublina je často rozpoznána až zpátečně

Vysvětleme si nyní tyto charakteristické body na konkrétních příkladech a zabývejme se chvíli tím, jak se bubliny vytvářejí.

Vznik a vývoj bubliny

Finančními krizemi a definicí cenových bublin se zabýval i americký ekonom Hyman P. Minsky. Byl to právě on, kdo definoval 5 fázi vývoje bubliny. Pojďme si tyto fáze blíže rozebrat.

1. Novinka na trhu

• První fáze nastává v momentě, kdy investoři zaznamenají nějakou novinku, ať už technologického rázu nebo ve formě nízkých úrokových sazeb. Příkladem z historie může být tulipánová horečka nebo třeba internet.

2. Boom a zájem investorů

• Ve druhé fázi začnou ceny růst. Je to způsobeno vysokým zájmem investorů, kteří chtějí na novince participovat a vydělat.
• Na příkladu tulipánové horečky se jednalo o situaci, kdy vzrůstal zájem o tulipány. Jejich vzácnost, nově zavedený tulipánový zákon a počátek obchodování s tulipány na burze tlačil na nárůst ceny tulipánových cibulí.

3. Euforie

• Díky rostoucí ceně a euforii na trhu je často opomíjena racionální stránka obchodování.
• Za doby tulipánové horečky se hodnota cibule rovnala hodnotě několika kusů dobytka, vzácnější cibule měly i vyšší hodnotu na úrovni cen nemovitostí.

4. Výběr zisku

• Odhalit ten pravý moment před tím, než bublina praskne, je velmi obtížné. Bublina, která jednou praskne, se nenafoukne znovu. Prodej před splasknutím je zárukou vysokého zisku.
• Poslední chvíle na to směnit tulipán za jiný majetek, jelikož další den již může cena tulipánu výrazně poklesnout.

5. Panika

• Ve chvíli, kdy bublina praská, a to velmi rychle a nečekaně, nastane panika na trhu. Investoři prodávají své pozice, čímž pouze přilévají olej do ohně.
• V našem tulipánovém příběhu, nastává moment, kdy původní cena cibule neodpovídá hodnotě domu v Nizozemsku, ale stává se téměř bezcennou.

Bublina a vliv na ekonomiku na příkladu Bitcoinu

Proč jsou bubliny tolik diskutovaným tématem je zřejmé z předešlého textu. Již víme, jak bubliny vznikají a jak zanikají. Ale jaký vliv má bublina na ekonomiku, kdo na vzniku bubliny vydělává a kdo prodělává? To si přiblížíme na příkladu Bitcoinu.

Popularita kryptoměn nezná hranice. V roce 2017, kdo nebyl jejich součástí nebo o nich alespoň nemluvil, jako by nebyl. Nejznámější kryptoměnou je Bitcoin. Jeho propad počátkem roku 2018 zaplnil titulky novin a stále se o něm nepřestává debatovat. A proč taková pozornost právě Bitcoinu?

V sekci Bitcoin jste měli možnost dozvědět se veškeré informace týkající se tohoto produktu. Dnes se ale na Bitcoin podíváme z pohledu ekonomiky a investorů.

Typické při vytváření bubliny je, že od počátku, na novince (Bitcoinu) participuje pouze velmi úzká skupina investorů. V tom okamžiku, kolem roku 2009, je cena velmi nízká. Až v době, kdy cena narůstá a ve společnosti se začíná o Bitcoinu mluvit, dochází k jejímu růstu. První boom byl zaznamenán v roce 2011, ještě větší nárůst pak v roce 2017.

Většina investorů se přidává na vlnu Bitcoinu až ve fázi jejího prudkého růstu, čímž se také informace o Bitcoinu dostává mezi širokou veřejnost. V důsledku toho cena stále roste. Právě tito lidé jsou ti, kteří budou při prasknutí bubliny ztrácet nejvíce. Právě oni vytváří daleko větší skupinu než lidé, které prasknutí bubliny (tolik) neohrozí.

Konečným důsledkem tedy bude, že většina lidí bude ztrácet, což se projeví i v ekonomice menšími útratami domácností. Spotřebitelské výdaje v ekonomice poklesnou. Tento pokles bude mít obecně negativní vliv na celé hospodářství a může vyústit v recesi.

Může mít Bitcoin dopad na světovou ekonomiku?

Dopad Bitcoinu na finanční stabilitu je stále poněkud omezený, a to z důvodu, že se jedná pouze o malou část celého měnového systému. Bankovní sektor držel v jisté míře ruce od kryptoměn pryč a banky si nevytvářely velké expozice v této oblasti, pokud nějaké.

Co můžeme ale konstatovat, je nárůst hodnoty akcií spjatých s kryptoměnami. Množství těchto akcií je ale malé. Co se týče investorů, je zde mnoho těch, kteří prodělali, ale v celkovém měřítku se nejedná o zásadní počet populace.

Politický vliv

Na finanční krize a krachy na burze jsou navázány další politické činy. Ať už se jedná o regulace ze strany centrálních bank jednotlivých zemí nebo institucí, které hrají celosvětovou roli, jde o nezbytně známé informace pro každého investora. Nové události makroekonomického charakteru můžete sledovat průběžně v naší sekci Makroekonomie, kde máte možnost být neustále v kontaktu s aktuálním dění ve světě.