Finanční a ekonomické bubliny: Největší investiční bubliny v historii

Pokud vás jako investora na určitém trhu zasáhne investiční bublina je to vždy velmi nepříjemná událost. V tomto článku si vysvětlíme, co je to investiční bublina a jaké má charakteristiky. Představíme si také některé nejznámější investiční bubliny v historii.

Co je investiční bublina?

Investiční bubliny zpravidla zajišťují profit úzké skupině investorů na úkor zdaleka početnější skupiny, která realizuje ztrátu. Což v důsledku vede k poklesu jejich kupní síly.

O investiční bublině hovoříme tehdy, pokus situace na trhu splňuje následující charakteristiky:

Tržní cena aktiva je vyšší než jeho skutečná cena.
Bublina je vytvořena na základě velké události, či novinky na daném trhu.
Výnos z investice je generován vždy ve vzdálenější budoucnosti.
Bublina musí znovu prasknout.

Investiční bublina a její charakteristiky

To, že tržní cena, za jakou se obchoduje podkladové aktivum, je vyšší než jeho skutečná základní cena, je velmi obtížné dokázat. Zejména v počátcích vzniku investiční bubliny.

Také jsme si řekli, že vznik investiční bubliny bývá doprovázen významnou události či novinkou na daném trhu. Příkladem může být internetová bublina z roku 2000 či železniční bublina v 19. století. Mnoho z vás si také jistě pamatuje na hypoteční krizi v roce 2008. Všechny tyto bubliny mají ale jedno společné. Jejich existenci si investoři uvědomili až poté, co praskly.

Aby mohla investiční bublina správně narůst, je důležité, aby se počítalo s výnosy až ve vzdálenější budoucnosti. Pokud se zhodnocení očekává rychle, nenaplněná očekávání by se projevila mnohem rychleji.

Jaký má investiční bublina význam pro ekonomiku?

Je zřejmé, že téma ekonomických bublin je velmi diskutované. Zvažte například popularitu kryptoměn v čele s bitcoinem. Ale jak taková senzace reálně ovlivní ekonomiku jako celek?

Trh je obecně místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. V době, kdy bublina vzniká, dochází k mnohonásobně větším a neustále se navyšujícím peněžním tokům na určitém trhu z jedné sociální skupiny do druhé. S ekonomickými bublinami je situace obecně taková, že od vzniku daného trhu na něm působí pouze velmi limitovaný okruh investorů, což je skupina, která ve velké míře profituje ze vzniku bubliny.

LYNX TIP: Podívejte se na LYNX Webinář na téma historického úvodu do burzovního obchodování a bublin s Pavlem Kohoutem

Převážná míra investorů začne nakupovat až v době, když už je daný fenomén velmi diskutovaný a dostane se do povědomí široké veřejnosti. Tato skupina investorů tím zajistí dlouhodobě neudržitelný nárůst ceny daného aktiva. Tito investoři už nakupují za příliš vysokou cenu. Je to právě tato skupina, která nejvíce pocítí efekt prasknutí dané bubliny ztrátou svého kapitálu. Investiční bublina má zpravidla negativní dopad na ekonomiku, protože druhá zmiňovaná skupina je daleko početnější než ta první.

Již jsme si řekli, že investiční bubliny zajišťují profit úzké skupině investorů na úkor zdaleka početnější skupiny, která realizuje ztrátu, což v důsledku vede k poklesu jejich kupní síly. To se logicky negativně odrazí na celkové ekonomické situaci. V nejkritičtějších scénářích to může vést až k velké a dlouhodobé recesi. Čím více investorů bublina zasáhne, tím signifikantnější dopad na ekonomiku to bude mít.

Chcete získat zdarma tipy na zajímavé akcie?

Odebírejte pravidelný týdenní akciový newsletter BreakoutTrader. Každý týden tip na obchodování čtyř světových akcií.

Největší propady indexu Dow Jones

Jak bylo řečeno výše, ekonomické bubliny s mnoha „obětmi“ jsou často spouštěčem velké recese. Nejčerstvější byla samozřejmě bublina na americké trhu s realitami, která způsobila finanční krizi v roce 2008. Ekonomické strádání se logicky negativně odrazí na ceně akcií. Nejznámější krachy na akciovém trhu byly vždy pouze důsledkem prasknutí jim předcházející ekonomické bubliny.

První světová válka (12. 12. 1914) a pokles o 25,4 % během jednoho obchodního dne

Největší pokles v historii indexu Dow Jones byl spojen se začátkem 1. světové války. V důsledku tohoto konfliktu byl index dokonce několik měsíců uzavřen. Podobná situace se historicky opakovala pouze jednou po útoku na WTC v roce 2001, kdy byl obchod s indexem Dow Jones zastaven na 4 dny. První obchodní den po obnovení indexu k došlo k největšímu poklesu hodnoty během jednoho obchodního dne v jeho historii a sice o 25,4 %.

Velká deprese (28. 10. 1929) a pokles o 12.82 %

Další významnou ekonomickou krizí je tzv. Velká deprese. V průběhu 20. let minulého století zažívala Amerika obrovskou ekonomickou konjunkci. Všichni chtěli na tomto růstu vydělat a mnoho lidí investovalo často s vypůjčenými penězi.

V roce 1929 se konjunkce zastavila a americká ekonomika zažívala stagnaci, což v tomto důsledku mělo fatální následky. Většina investorů nedokázala splácet své dluhy, což většinu amerických bank dostalo do finančních problémů a ty byly následně nuceny vyhlásit bankrot. Mnoho Američanů tak přišlo o celé své úspory, což způsobilo radikální pokles kupní síly a spirála tak byla dokončena.

Krize se následně rozšířila do Evropy a poté do celého světa. Evropské státy si od amerických bank vypůjčily obrovské množství peněz, které měly pomoci k rekonstrukci válkou zdevastovaného kontinentu. Americké banky v průběhu 20. let na vracení těchto dluhů moc netlačily. V roce 1929 se však v důsledku této krize likvidity jejich postoj vůči Evropě diametrálně změnil.

Obecně tento přístup Ameriky vůči ostatním státům způsobil obrovský nárůst úrokových sazeb na celém světě, což vedlo k obecnému poklesu investic. Státy začaly zavádět dovozní cla, což mělo katastrofální dopad na mezinárodní obchod. Na své dno se index Dow Jones dostal v roce 1932 s celkovým poklesem o bezmála 90 % své hodnoty.

Černé pondělí ( Black Monday – 19. 10. 1987) a pokles o 22,61%

Jedná se o pondělí 19. října 1987. Zajímavé je, že nelze určit jasnou příčinu této krize. Pravděpodobně se jedná o kombinaci podobných faktorů, jako v roce 1929.

Po delší době silného ekonomického růstu začala americká ekonomika stagnovat. Úrokové sazby vzrostly a hodnota amerického dolaru klesla.

Pokles pak byl posílen uvedením stolních počítačů na trh. Stále více investorů tak mohlo obchodovat automaticky, čímž se dala značně omezit jejich ztráta ze špatných obchodů. Tento nástroj vytvořil efekt sněhové koule, a ještě více tento pokles posílil.

Finanční krize v roce 2008 (15. 10. 2008) a pokles o 7,87%

V týdnu od 6. do 10. října došlo k největší týdenní ztrátě v historii Dow Jones o 18,2 %. Tuto krizi způsobil pád americké banky Lehman Brothers. Krize velmi rychle postihla i evropské banky a v mnoha státech muselo dojít ke státním intervencím.

V tomto případě se jednalo o úvěrovou krizi. Banky nabízely klientům nestandardní hypotéky formou dluhopisů. Vzhledem k tomu, že produkty byly tak složité, že většina zákazníků ani nepochopila, co kupují, spoléhali pouze na zaměstnance bank.

V roce 2007 začal trh s bydlením v USA stagnovat a hodnota tzv. „cenných papírů zajištěných hypotékou“ se rapidně snížila, což přivedlo většinu finančních institucí do problémů. Protože pochopit, jak tyto cenné papíry fungují, bylo pro běžného spotřebitele velmi obtížné, nebylo na první pohled zcela jasné, které banky zažívaly krizi. Toto nevyhnutelně vedlo ke skepticismu jak klientů vůči bankám, tak bankám vzájemně mezi sebou.

Symbolem této krize se nakonec stala již zmíněná banka Lehman Brothers. Již méně se však hovoří o znárodnění celé řady menších bank v USA. Krize se následně tradičně přenesla do Evropy, kde se banky začaly potýkat se stejnými problémy a celá řada států byla nucena přistoupit ke státním intervencím.