Teorie černé labutě – Co je to černá labuť a proč by se jí měli investoři obávat?

Jedná se o fenomén, který se čas od času na burze objeví a investory zpravidla velmi překvapí. Co přesně představuje pojem černá labuť a jak na ni reagovat?

Co je to černá labuť?

Černá labuť je termín z ekonomické vědy, který označuje neočekávanou událost, kterou (téměř) nikdo nedokáže předvídat. Tyto události mají často obrovský dopad na svět a negativně ovlivňují ekonomiku a společnost. Charakteristická je skutečnost, že často lze zpětně logicky vysvětlit příčiny i počátek černé labutě. Termín také do jisté míry symbolizuje zbytečnost a neplatnost předpovědí na základě předchozích zkušeností (a modelů).

Termín černá labuť byl běžně používaný v Londýně v 16. století. Jednalo se o metaforu k označení věcí, které z pohledu tehdejších lidí neexistovaly. Když v roce 1697 nizozemští průzkumníci pod vedením Willema de Vlamingha objevili černé labutě v západní Austrálii, termín ztratil svůj prvotní význam. V 19. století anglický filozof a ekonom John Stuart Mill používal termín černá labuť ve vztahu k padělání peněz.

V dnešním slova smyslu se termín černá labuť stal populární poté, co jej Libanonsko-americký vědec a obchodník s deriváty Nassim Nicholas Taleb použil v roce 2007 ve své knize The Black Swan: The Impact of the Highly Improbable. Ve svém díle Taleb tvrdí, že černé labutě stále více definují světové dění a historii kvůli rostoucí komplexnosti společnosti. Součinnost faktorů je často přehlížena a předpovědi jsou prováděny na základě existujících vzorců a modelů.

V knize Taleb tvrdí, že člověk není schopen tyto černé labutě rozpoznat nebo předpovídat ze 3 důvodů:

1. Lidé si myslí, že svět je jednodušší, než ve skutečnosti je
2. Člověk klade příliš velký důraz na faktické informace a snaží se je kategorizovat
3. Modely jsou jednodušší než realita, a proto jsou ze své podstaty neúplné

Podle Taleba a teorie černé labutě současná pandemie COVID-19 není typická černá labuť. Tuto krizi považuje spíše za tzv. bílou labuť nebo šedého nosorožce. Taková událost má obrovský dopad, ale je naopak předvídatelná a pravděpodobná. Charakteristickým rysem šedého nosorožce je skutečnost, že investoři jeho hrozbu dlouhou zanedbávají nebo podceňují.

Nejznámější příklady černých labutí v historii

Existuje bezpočet menších příkladů černých labutí. Do kategorie černých labutí můžeme zařadit například i vzestup internetu, Pearl Harbor nebo atentát na World Trade Center. Tyto události nebyly předpovídány, ale při bližším zpětném zkoumání se zdá, že se daly předpovídat. To samé platí pro další černé labutě, které měli mnohem větší dopad na světovou ekonomiku.

V posledních 50 letech byli investoři konfrontování řadou velkých černých labutí, které způsobily obrovské pohyby cen. Nejznámějšími příklady je 12 následujících událostí teorie černé labutě:

1973: Ropná krize

1987: Black Monday (Flash Crash)

1997: Krize na asijských finančních trzích

2000: Internetová bublina (Dot-Com Crash)

2001: 9/11 Crash (útok na World Trade Center)

2008: Úvěrová krize

2009: Evropská dluhová krize

2011: Jaderná katastrofa ve Fukušimě

2014: Ropná krize

2015: Black Monday China

2016: BREXIT

2020: Cena ropy pod 0 USD

Všechny výše uvedené události přišly nečekaně a investoři byli velmi překvapeni. Ceny akcií tyto události nezohlednily předem, a proto byly přísně potrestány. Během těchto událostí dochází často k panickému prodeji, což způsobuje, že burzy mohou ztratit až 10 % své hodnoty během jednoho dne. Často lze pouze spekulovat, kam až burza klesne v dlouhodobějším měřítku.

Podle Taleba nemusí být krize ohledně COVID-19 černou labutí, ale investoři ji zjevně nezohlednili. Ceny v USA dosáhly na začátku roku rekordních maxim a začátkem roku byla nálada mezi investory a analytiky pozitivní. Když se virus rychle rozšířil, investoři začali ve velkém prodávat své cenné papíry. Došlo k jednomu z nejprudších poklesů v historii akciového trhu.

Prakticky současně vznikl konflikt mezi OPEC a Ruskem. Cena ropy začala prudce klesat, ale kvůli koronavirové krizi byla po ropě také mnohem menší poptávka. Když se akciové trhy začaly pomalu zotavovat z pandemie COVID-19, opět se stalo něco, co nikdo nepovažoval za možné. Květnové futures na Light Sweet Crude Oil vypršely za zápornou cenu -37,63 USD. Nákupem ropy jste tedy vydělali peníze. Do té doby si nikdo takovou situaci nedokázal představit.

Řízení rizik

Teoreticky by se kdokoli, kdo dokáže předpovědět černou labuť, mohl chránit před jejími dopady. Výše jsme však již poznamenali, že předpovídání černých labutí je prakticky nemožné. Taleb proto navrhuje nezkoušet předpovídat černé labutě, ale budovat určitý stupeň odolnosti investičního portfolia vůči negativním událostem.

Taleb tvrdí, že banky a obchodní firmy jsou velmi citlivé na černé labutě a jsou tak vystaveny nepředvídatelně vysokým ztrátám. Rovněž kritizuje rozšířené používání normálního distribučního modelu používaného ve finančním světě. Navrhuje identifikovat zranitelné oblasti a učinit z nich černé labutí bílé. Taleb vyvinul koncept robustnosti jako ústřední téma ve své pozdější knize z roku 2012 Antifragile: Things That Gain From Disorder.

Používejte stop loss

Investoři, kteří se chtějí zajistit před černými labutěmi a možným následným poklesem cen, mohou například využívat příkazů stop-loss a předem tak definovat rizika svých obchodů. Pomocí příkazu stop-loss (STP) můžete určit, v jakém okamžiku chcete realizovat řízenou ztrátu. Ve výsledku nemusíte neustále sledovat všechny ceny. Po dosažení stanovené zastavovací limitní ceny realizujete svůj příkaz za aktuální tržní cenu.

Stop-loss chrání investory před obrovským poklesem cen, který zpravidla po černé labuti následuje. Pokud je vaše pozice zisková, můžete také využít stop-loss k ochraně již dosažených zisků. Stop-loss můžete samozřejmě přidat/modifikovat/odebrat i později a ne pouze při otevření pozice.